, ale mezi návrhy počeštění některých
termínů elektrotechnických nalézám slova jako tvárná, tvarba, toařiště,
vládlo, hýblo, které působí znalce jazyka stejně komicky jako cito
vaná slova 17. Jde jen to, aby základem českého pojmeno
vání byla především věc sama, její vlastnosti, funkce atd.) germanismům tvarovým, př. Tyto imitace cizích, nejčastěji německých
názvu vedou totiž zpravidla nečeskosti termínů odborných, výrazo
vým germanismům (takovým germanismem př., jako otrocký nečeský překlad něm. Dnes usmíváme
útrpně nad nepodařenými slovy dob úpadku české řeči, jako nčna,
oučtna, vazba, vázlo, vrhlo p.) příponou -lo, jako hřeb-lo, pekdo p. transmission totéž
pojetí), ačkoliv říkáme, sloupy nesou strop, nohy nesou tělo,
že stojan nese vedení (ostatně tuším rozdíl mezi stojany nosnými a
podpěrnými). zálibě slovech složených,
která jsou češtině omezena skoro touž měrou, jako př. Tak zbytečně
se pokládá germanismus výraz jako přenášení energie, nosný stojan
a (energie prý nenosí, nýbrž posílá), ačkoliv mluvíme češtině
o přenášení nemocí, přenášení významu, přenášení funkce někoho
jiného, přenášení síly (ostatně franc. Nečeská arci nosná šňůrka, protože sobě lampu ne-
nese, nýbrž drží (aby nespadla). vládu,
odvoz, vláda, vládce p.: často již citované
žerném, uzemění p. 18. tvoří pak často proti duchu jazyka. železobeton,
vodotěsný ovšem při věci třeba opatrnosti, aby nepřestřelo-
valo opačnou stranu nezabíhalo zbytečný purismus. os. Erdung
a p. při tlaku) nebo představě vody:
vysoká voda velká voda, nízká voda malá voda.
Proto vytvoření správného termínu českého třeba také dobré
teoretické znalosti jazyka, aby nezabředlo ani leva, ani prava. při teplotě zjevný základ stoupání teploměru: teplo
měr stoupá teplota stoupá; pod. prostě její
hotový název cizojazyčný. přípony
mrtvé, jimiž dnešní jazyk jména nástrojů netvoří, jako netvoří
. Odtud přenáší
slovo vysoký jiným představám, kde slovy velký malý vždycky
vystihnouti nedá (srov., kde
přípona -lo, kterou tvoří jména nástrojů, patří mezi tak zv. Ukáži aspoň některých případech proč.pro vytvoření českého termínu nebylo vůbec dovoleno použiti překladu
termínu cizojazyčného, vždyť jsou tvořeny většinou přímo před
stavu termíny cizí (ne ovšem jak často nás děje, termín
z jednoho jazyka, zpravidla němčiny, vzor vybraný) mohou jako
pomůcka uvésti dobře moment, podle něhož mohlo utvoříti
pojmenování české.
Lid tvoří správně, protože zná živý jazyk, kdežto naši inteligenti bývají
často zmateni kusými znalostmi dějin řeči, nářečí, jiných slovanských
jazyku atd. Ani slovo vysoký není možno po
kládali všech případech germanismus, neboť mnohých případech
se zakládá jeho širší význam představě stoupáni (vzrůstu) nebo kle
sání (na př. Jungmann: vysoké stáří, vysoká cena, vysoké
umění p.).
Slovo vládlo (za kontrolér) utvořeno slovesa vlasti (1. stě. století
