Poznámky redaktora
Příklad:
Pro hodnoty příkladu předchozí kapitole
činí bilanční účinnost rekuperace:
hB (te2-te1)/(tio-te1) (17 5)/(20 %
Bilanční účinnost tedy tomto případě
o vyšší než základní účinnost reku-
perace h0.
Rozdílné průtoky vzduchu
Při rozdílném množství odpadního při
váděného vzduchu mění základní účinnost
rekuperace závislosti poměru Vi/Ve.
KONDENZACE REKUPERÁTORECH
Ke kondenzaci par odváděného odpadního
vlhkého vzduchu dochází při jeho ochlazení
uvnitř deskového rekuperačního výměníku
pod teplotu rosného bodu, mezi nasycení
par.: 241 10, fax: 241 90
Boleslavská 1420, Stará Boleslav, tel. +5°C
potom pro obytné budovy:
Dtstř.O.
Bilanční účinnost rekuperace (bez pře
nosu vlhkosti)
Nb= te2 tel
tio te1
Bilanční účinnost rekuperace zahrnuje (opro
ti základní účinnosti rekuperace) tepelnou
produkci vnitřních zdrojů slouží pro výpočty
rentability využití rekuperace:
• Vběžných případech občanských ibyto
vých staveb činí rozdíl základnía bilanč
ní účinností procentních bodů:
hB (15 25) %
• průmyslových objektech podstatně
vyšší tepelnou zátěží vnitřních zdrojů
však může dosáhnout rozdíl těchto
účinností procentních bodů:
hB (30 60) 120 %
V praxi toto znamená, teplota přiváděného
vzduchu rekuperaci te2 vyšší než teplota
v pracovní oblasti tio objekty lze teplovzduš-
ně větrat vytápět bez dalších nároků otop
ný systém, pouze využitím odpadního tepla.
Energetická efektivnost rekuperace eR
Energetická efektivnost rekuperace tepla (příp.
Pro bilanční výpočty uvažuje průměrnou
venkovní teplotou:
te, stř. hydraulic
kém odporu Dp
• stupni znečištění odpadního vzduchu
a nutnosti filtrace
• vlhkosti odváděného vzduchu rozsa
hu kondenzace
U progresivních systémů zpětného získávání
tepla odpadního vzduchu výměníky dosahu
je maximální energetická efektivnost rekuper-
ace hodnot případě výpočtových
hodnot), případě kondenzace zvyšuje až
na hodnoty 28.Rekuperace větrání
Všeobecné informace
ELfldRODESIGNVENTILÁTORY S.R.
te<] —+5 tj2 —+13 °C
Boleslavova 15, Praha 140 00, tel.: 326 30, fax: 326 90
893
. Kondenzát tvoří stěnách jednotli
vých desek, odkud gravitačně stéká buď ze
svislých ploch spodnímu rohu výměníku
a sběrné vany nebo vodorovných ploch
desek vlnami kanálků vždy nahoru!), po
stupně celé šířce přes jednotlivé vrstvy ke
spodnímu odvodňovacímu žlábku.
U rekuperačních cyklů „vzduch-vzduch“ lze
obecně charakterizovat jejich energetickou
efektivnost (pro účely ohřevu chlazení) zá
vislosti na:
• množství odváděného přiváděného
vzduchu (případně jejich poměru)
• rozdílu teplot odváděného přivádě
ného vzduchu
• účinnosti příkonu ventilátoru
• základní účinnosti rekuperace pro
daný výměník
• tlakové ztrátě výměníku, tj. 14
Poznámka:
Celková energetická efektivnost při rekuperaci
chladu (se započtením nákladů jeho výroby) je
až vyšší než energetická efektivnost reku-
perace tepla. tepelných čerpadel
dosahuje faktor účinnosti běžně hodnot 6
v závislosti teplotě zdrojů, typu kompresorů
a chladiva. C
a hodnota eR, stř. pak pohybuje podle grafu
průměrně rozsahu:
eRstř.
chladu) vyjadřuje poměr mezi tepelným výko
nem získávaným rekuperace potřebným
elektrickým příkonem pro pohon ventilátoru
(přívodního odvodního):
eR= QR
P
Významově tento poměr analogický fak
torem tepelné účinnosti tepelných čerpadel,
kde vyjadřuje poměr mezi celkovým tepelným
výkonem kondenzátoru vůči potřebnému
příkonu kompresoru.
Poznámka:
Tento závěr platí pouze předpokladu
indukční rovnoměrné distribuce přívodu chlad
nějšího vzduchu +17°C minimální rychlostí
od stropu, pobytové zóny
