MOELLER Výkonové jističe katalog 2009-10

| Kategorie: Katalog  | Tento dokument chci!

Výkonové jističe xtnerau Spolehlivé a bezpečné spínání, ovládání a rozvod elektrické energie. Katalog 2009-2010 Platnost od 1. 3. 2009 Výkonové jističe NZM Výkonové jističe LZM Vypínače N, PN, LN Výkonové jističe IZM Rozváděčové systémy Záskokové automaty Moeller ...

Vydal: EATON Elektrotechnika s.r.o. Autor: Moeller Elektrotechnika

Strana 158 z 343







Poznámky redaktora
Pokud jsou oba dílčí jističe výrobcem navrženy, zkonstruovány odzkoušeny jako systém vhodný pro kaskádování, může přiřazený jistič správně fungovat obvodu maximálním zkratovým proudem převyšujícím vypínací schopnost tohoto jističe. Tím zaručeno nezničení tohoto jističe. Předřazený jistič dokáže svým oblou­ kovým napětím omezit zkrat pod úroveň vypínací schopnosti přiřazeného jističe. 188 (pro NZM2), n str. Předřazený jistič poté opětovně uzavře kontakty nedojde jeho vybavení tím odpojení os­ tatních částí instalace. Dojde-li zkratu obvodu přiřazeného jističe, začne tento jistič daný obvod odpojovat. spojena ome- zovací schopností jističů. Funkce založena vzájemné součinnosti předřazeného přiřazeného jističe. Výsledkem je, přiřazený jistič scho­ pen vypnout maximální zkrat obvodě, kde impedanční poměry indikují vyšší zkratový proud než vypínací schopnost tohoto jističe. tedy nepřípustné použít např. Jelikož předpokládáme, že původní maximální zkratový proud převyšuje vypínací schopnost přiřazeného jističe, mohou praxi při reálném zkratu nastat tři odlišné si­ tuace. Druhou nezbytnou pod­ mínkou selektivita obou jističů případě takovéhoto zkratu. Navíc takovéto situaci nemusí projevit selektivita jističů tudíž může vybavit předřazený jistič. Obecně ale opět není dodržena selektivita, dojde vybavení předřazeného jističe. Tento parametr definuje chování dvou za sebou řazených jisticích prvků zaručuje pro dané konfigurace zkratové proudy časovou součinnost těchto jističů. Typickým jeho řešením předřazení pojistky před tento jistič, případně omezení průřezu přívodních kabelů tím zvýšení impedance zkratové smyčky. aplikacích, kde dovoluje jmenovitý proud, dalším možným postupem použití výkono­ vého jističe danou vypínací schopností. Problémem ovšem je, jeho vypínací schopnost kA, což pro danou aplikaci nedostatečné. stejné chvíli ovšem začne rozepínat kontakty jistič předřazený. Důležitým souvisejícím parametrem tzv. hlediska aplikace toto samozřejmě špatně navržený systém jištění. namísto zmíněného jis­ tiče PL7 jiný jistič očekávat, kaskáda bude fungovat správně. Jištění nízkých jmenovitých proudů instalacích vysokým zkratovým proudem Při návrhu sítí poměrně často řešen problém, kdy větvi jištěné jističem jmenovitým proudem např. ovšem nutné opětovně zdůraznit, tyto vlastnosti jsou dány vzájemně uzpůsobenou konstrukcí použitých jističů byly navíc ověřeny detailními zkouškami. Tím zajištěna vyšší provozní spolehlivost, neboť při zkratu odpojena pouze postižená část rozvodu elektrické energie. Pro kombinaci různých řad jisticích prvků pak slouží tabulky, které definují selektivitu konkrétních dvou prvků podobě maximálního zkratového proudu, kterého tato selektivita zaručena.nernu Kaskádování jističů NZM Jisticí komponenty Moeller jsou koncipovány jako vzájemně provázaný systém. Tato funkce specifickou vlastností daného jisticího systému. Příslušné kombinace přiřazených jisticích prvků vhodných pro kaskádování jističi NZM lze nalézt str. jeho kontaktech vzniká oblouk příslušným oblou­ kovým napětím. Prvním před­ pokladem to, aby obloukové napětí předřazeného jističe omezilo zkratový proud pod úroveň vypínací schopnosti. Druhý možný případ hlediska možných škod méně závažný, nicméně pohledu návrhu opět špatný. Tím zaručena vyšší užitnost systému složeného více prvků, než prostý součet užitných hodnot jednotlivých komponentů. Navrženým prvkem bude malý instalační jistič řady PL7. Optimálním postupem právě využití schopnosti kaskády jističů. Selek­ tivita mezi jednotlivými typy jedné řady jisticího prvku obvykle udávána pomocí třídy selektivity. Např. přiřazený jistič), stupeň nadřazený zůstává při definovaném zkratu nevybavený. 165 (pro NZM1), str. zmíněný jistič PL7 může vhodné kaskádě jis­ tičem NZM pracovat obvodu zkratovým proudem kA. nebezpečí vysokého zkrato­ vého proudu např. Následkem destrukce tohoto jističe. Připojený obvod pak může být vystaven zkratovému proudu dobu delší, než je schopen vydržet. Základním požadavkem pro konstrukci jakýchkoliv jistících systémů jejich vzájemná selektivita. toto napětí sníženo napájecí napětí zkratové smyčky tudíž omezen maximální zkratový proud. Oba předchozí případy pochopitelně možno vyloučit použitím přiřazeného jističe vyšší vypínací schopností definovanou selektivitou pro takovéto proudy předřazenému jističi. Následkem výpadek napájení pro nezasažené části rozvodu. kA. V prvním případě nedojde vlivem obloukového napětí předřazeném jističi dostatečnému omezení zkratového proudu pod úroveň vy­ pínací schopnosti jističe přiřazeného. Celý princip vychází omezovací charakteristiky předřazeného jističe. Splňuje-li systém tyto požadavky, dojde při zkratu jednak omezení zkratového proudu přiřazený jistič definovaně vybaví. Jelikož byla překročena hodnota vypínací schopnosti, nemusí vy­ pínací čas tomto případě odpovídat běžným parametrům. Ani jeden těchto způsobů však nelze považovat optimální, jak pohledu výsledné ceny sys­ tému, tak provozních vlastností potřebného instalačního prostoru. praxi pak znamená, že při daném zkratu zaručeno vybavení pouze nižšího jisticího stupně (tzv. kaskádování jističů. 156 oeller (m) . Jelikož zmíněnému jističi PL7 obvykle předřazen jistič výkonový, lze při jeho vhodné volbě dosáhnout požadovaných vlastností bez jakýchkoliv dalších zásahů. 211 (pro NZM3).Technické údaje xt. systémů jištění umožňujících kaskádování lze využít elegantnější řešení, které odpovídá třetí možnosti z předchozího příkladu