direktivní (řídicí) moment, tak, aby působil proti momentu
pohybovému.
Základem analogových přístrojů tedy elektromechanické měřicí ústrojí, které se
skládá pevné pohyblivé části, ukazatelea číselníku (stupnice). Číselnou hodnotu výchylky vlast-
ní hodnotu měřené veličiny převádí sám pozorovatel, nikoliv přístroj, jak tomu digitál-
ních měřicích přístrojů. elektric-
kého napětí
wattmetry měří elektrický výkon, resp.
8. Velikost tohoto momentu úměrná velikosti
měřené veličiny. Direktivní moment se
vytváří zkrucováním buď spirálových pružin, nebo tenkých kovových pásků, nichž je
otočné ústrojí zavěšeno.2 Dělení analogových měřicích přístrojů
Podle veličiny, kterou měřicím přístrojem zjišťujeme, rozlišujeme analogové měřicí elek-
trické přístroje tyto druhy:
voltmetry pro měření elektrického napětí
ampérmetry pro měření elektrického proudu
ohmmetry pro měření elektrického odporu
galvanometry měříme jimi velmi malé proudy, velmi malá napětí hodnotu elek-
trického náboje
kmitočtoměry zjištění kmitočtu (frekvence) elektrického proudu, resp. Pohyblivá část měřicího
ústrojí bývá obvykle otočná, ukazatel (většinou ručka, ale může být světelná stopa) s
ní pevně spojen.39
Hlavní částí elektromechanické měřicí ústrojí, které převádí příslušnou elektrickou
veličinu výchylku ukazatele. Aby došlo ustálení ručky určité výchylce, musí otočné ústrojí
působit ještě druhý, tzv. elektrický příkon
elektroměry měří práci (energii) elektrického proudu
fázoměry pro měření účiníku obvodech střídavého proudu (cos φ)
. pohyblivou část měřicího ústrojí působí síly vyvolané měřenou veliči-
nou vytváří pohybový moment ústrojí. Výchylka analogovým údajem měřené veličiny, mění se
spojitě může dosáhnout nekonečného počtu hodnot. Když dojde rovnosti velikostí obou momentů, tak ručka měřicího pří-
stroje ustálí tento okamžik odečítáme hodnotu měřené veličiny
