Praktické provedení těchto
normálů podobné provedení normálu vlastní indukčnosti, pouze tím rozdílem, na
kostře jsou navinuty dvě cívky obr.
Nejběžnější tvar uveden znázorněn schematicky obr. 6.2.
U sekundárního etalonu vzájemné indukčnosti požadujeme nejtěsnější vazbu
(vzájemná indukčnost cívek téměř stejná jako jejich vlastní indukčnost), velmi malou
kapacitu největší izolační odpor mezi oběma cívkami. 6.
Obr.6 Normály vzájemné indukčnosti
Absolutní normál vzájemné indukčnosti tvořen dvěma jednovrstvými cívkami
přesně navinutými mramorovém jádře. 6.31
Sekundární etalon vlastní indukčnosti tvořen vzduchovými vícevrstvými cívkami.
Obr.10 Schéma sekundárního etalonu vzájemné indukčnosti dvě vzduchové vícevrstvé
cívky (převzato [2])
. 6.10.9 Schéma sekundárního etalonu vlastni indukčnosti vzduchové vícevrstvé cívky
(převzato [2])
6.9, kde délka drátu, tím i
jeho elektrický odpor, nejmenší. Hodnota vzájemné indukčnosti stanoví vý-
počtem
