Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na praktický experiment a popis všech izolačních vrstev, které se nacházejí v izolačním systému kabelu. Popisuje dielektrické parametry, které jsou důležité z hlediska kontroly správné funkčnosti kabelu, a metody jejich měření. V práci je dále obsažena praktická část měření vybraných dielektrických parametrů, kde na dodaném vzorku popisuje měření povrchového a izolačního odporu, ztrátového činitele a permitivity. V závěru práce se nachází porovnání naměřených hodnot.
Vzniklý výboj prochází dvěma stádii.4. Při výboji elektrický proud omezen pouze impedancí zdroje přívodů
. Tento jev charakteristický výskytem vysokých teplot degradací izolačního
materiálu.4. Tuto schopnost jednoznačně charakterizuje elektrická pevnost. Hodnota zkoušeného
impulzního napětí opět nachází příslušné specifikaci.Měření vybraných dielektrických parametrů izolačním systému kabelu Martin Loskot 2016
31
2.4 Elektrická pevnost
Základním úkolem elektroizolačního materiálu oddělit místa různým elektrickým
potenciálem. [23]
2. prvním stádiu
dochází prudkému nárůstu konduktivity následnému výboji. [24]
Důležitým pojmem průrazné napětí UP, což napětí, při kterém dojde překročení
kritické úrovně intenzity elektrického pole následnému prudkému nárůstu měrné
elektrické vodivosti neboli konduktivity.3 Zkouška impulzním napětím
U zkoušky impulzním napětím vzorek zahříváním udržuje mezích, které jsou
uvedeny specifikaci daného kabelu.2 Zkouška střídavým napětím
Při použití střídavého napětí postup podobný jako zkoušky stejnosměrným napětí,
akorát místo vodného roztoku NaCl používá voda, které vzorek ponoří minimálně
na jednu hodinu. dalším stádiu vzniká
poškození materiálu způsobené vznikem, případně hořením elektrického oblouku místě
výboje.4. Nastává výboj, tedy spojení původně izolovaných
míst dokonale vodivou cestou. Napětí přikládá mezi jádro elektrodu ponořenou vodě.1 Zkouška stejnosměrným napětím
Napěťové zkoušky provádí žilách stejnosměrným napětím, přičemž m
dlouhé vzorky žil odstranění všech obalů ponoří roztoku NaCl vodou tak, aby nad
roztok vyčnívalo vzorku každé straně. Kladný pól zkušebního stejnosměrného
napětí připojí měděné elektrodě ponořené roztoku záporný pól připojí jádru
vzorku. Jedná o
jednu nejdůležitějších veličin, jež prakticky využívá návrzích konstrukci
elektrických zařízení.4. [23]
2. Následně vzorek zkouší napěťovými impulzy
s kladnou polaritou napěťovými impulzy polaritou zápornou. [23]
2
