Malá elektrotechnika (1954)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: SNTL Jiří Truneček

Strana 55 z 259

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. 3. měděné desce vytvoří tenoučká vrstva kysličníku mědhého tuto vrstvu buď přitiskne vele­ jemná kovová síťka, nebo nanese tenká, průhledná vrstva kovu. Jeho velikost závislá použité kom­ binaci elektrod elektrolytu. Necháme-li procházet článku proud tím, mezi elek­ trodami vytvoříme vnější vodivé spojení, bude proti všemu nadání proud klesat, tím více, čím déle bude článek za­ pojen. Ponoříme-li dvě různé elektrody vhodného elektrolytu, objeví se mezi nimi napětí. zřejmé, napětí článku klesá; ježto elektrody i elektrolyt zůstaly, musíme předpokládat, článku na­ stává nějaká změna. Jeho velikost závisí použité kombinaci kovů teplotě. Tohoto jevu používáme konstrukci fotonek; pojednáme nich odstavci elektronkách. Získané energie jsou však opět velmi malé, takže jevu používá pouze účelům měřicím. Dopadá-li světlo, uvolňují elektrony přecházejí z kysličníku mědi. Tuto únavu článku, zvanou polarisace, vysvětlujeme tím, kladné elek­ 54 . Takový zdroj proudu se jmenuje galvanický článek. Máme zde tedy zdroj proudu, kde měď záporným, pomocná elektroda kysličníku klad­ ným pólem. Získaná napětí jsou nepatrná: pro nej­ účinnější kombinacikovů pouze několik milivoltů 100° C. Přerušíme-li čas dodávku proudu, stoupne napětí opět původní výši. hradlové fotoelektrické články dodávají proud bez pomocného zdroje mění tedy energii světelnou přímo na elektrickou. Thermoelektrický článek sice nehodí jako zdroj proudu, ale výborně osvědčuje při měření vysokých teplot hut­ nictví, slévárenství, kalírnách atp. Některé vo­ diče, zasaženy světlem, uvolňují sebe elektrony nabí­ její tudíž kladně.Zahříváme-li místo, kde stýkají dva různé kovy, vzniká mezi nimi po­ tenciální rozdíl. T. zv