Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
Thermoelektrický článek sice nehodí jako zdroj proudu,
ale výborně osvědčuje při měření vysokých teplot hut
nictví, slévárenství, kalírnách atp.Zahříváme-li
místo, kde stýkají dva různé kovy, vzniká mezi nimi po
tenciální rozdíl. Tuto únavu článku,
zvanou polarisace, vysvětlujeme tím, kladné elek
54
. Ponoříme-li
dvě různé elektrody vhodného elektrolytu, objeví se
mezi nimi napětí. Některé vo
diče, zasaženy světlem, uvolňují sebe elektrony nabí
její tudíž kladně. Přerušíme-li čas dodávku proudu,
stoupne napětí opět původní výši. zřejmé, napětí článku klesá; ježto elektrody
i elektrolyt zůstaly, musíme předpokládat, článku na
stává nějaká změna.
T. Dopadá-li světlo, uvolňují elektrony přecházejí
z kysličníku mědi. Tohoto jevu používáme konstrukci
fotonek; pojednáme nich odstavci elektronkách.
Necháme-li procházet článku proud tím, mezi elek
trodami vytvoříme vnější vodivé spojení, bude proti všemu
nadání proud klesat, tím více, čím déle bude článek za
pojen. hradlové fotoelektrické články dodávají proud bez
pomocného zdroje mění tedy energii světelnou přímo na
elektrickou. Takový zdroj proudu se
jmenuje galvanický článek.
3. Jeho velikost závisí použité kombinaci
kovů teplotě.
2. Jeho velikost závislá použité kom
binaci elektrod elektrolytu. Získaná napětí jsou nepatrná: pro nej
účinnější kombinacikovů pouze několik milivoltů 100° C. měděné desce vytvoří tenoučká vrstva
kysličníku mědhého tuto vrstvu buď přitiskne vele
jemná kovová síťka, nebo nanese tenká, průhledná vrstva
kovu. Máme zde tedy zdroj proudu, kde
měď záporným, pomocná elektroda kysličníku klad
ným pólem. Získané energie jsou však opět velmi malé,
takže jevu používá pouze účelům měřicím. zv
