Malá elektrotechnika (1954)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: SNTL Jiří Truneček

Strana 229 z 259

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
jed­ nu mikrosekundu, jednu milióntinu vteřiny), potom je dlouhá přestávka pro příjem ozvěny (na př. Dejme tomu, stojím planině dálce les. je další důvod, proč musí používat velmi krátkých vln; má-li letadlo bezpečně zjistit, musí být délka vlny kratší než Ježto pak bylo třeba zjišťovat cíle mno­ hem menší, došlo nakonec vlnám délky několika cen­ timetrů. Jelikož rychlost zvuku známa, zcela primitivní vypočíst, jak daleko ten les. Aby takové měření bylo vůbec možné, vysíláme kratičkou dobu (na př. 999 mikrose­ kund) pak vše opět opakuje. Vystřelím-li, uslyším chvilku ozvěnu, jež vznikla odrazem lesa. vodorovně vychylující systém vývod z přijímače; stínítku obrazovky pak objeví obraz asi 230 . jsou velmi krátké (elektromagnetické) vlny. Abychom zjistili jeho vzdálenost, použijeme jiného jednoduchého triku, který vysvětlím příkladu. Problém, jak měřit čas přesně milióntiny vteřiny, rozřešil velmi jednoduše obrazovkou. Vysílá tedy plynule, nýbrž impulsově; vteřinu vyšle př. Cožpak elektromag­ netické vlny odrážejí těles jako světlo? Ovšem, jen musí být těleso dosti velké porovnání délkou vlny. Právě tak můžeme určit vzdálenost letadla, změříme-li čas mezivysíláním vlny jejím návratem. Předpo­ kládejme, svisle vychylujíci systém budou přivá­ dět pilovité kmity kmitočtem rovným počtu impulsů za vteřinu. Změřím-li dobu, jež uplyne mezi ranou ozvěnou, změřil jsem vlastně dobu, kterou zvuk potřebuje, aby doletěl tam a zpět.třeba použít takových paprsků, jež mlhou mraky dobře pronikají. Tím bychom měli dán princip, jak najít směr, kterém je cíl. 1000 impulsů po mikrosekundě, oddělených přestávkami 999 mikro­ sekundách. anténní soustavy, která vyzařuje vlnu pouze velmi úzkém svazku) místo světlo­ metu, citlivého přijímače místo oka. Použijeme tedy „vlnometu“ (t