V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
htm 48) [15.
*) Jednotka byla nazvána počest švédského radiologa R. radioisotopových
a rentgenových vyšetření, různých druhů radiofarmak nukleární medicíně. Radiotoxicita závislá nejen fyzikálních
parametrech radionuklidu (poločas rozpadu, druh energie záření), ale chemických vlastnostech kontaminantu, které
určují jeho metabolismus, distribuci jednotlivých orgánů, biologický poločas, způsob vylučování.M.
Jednotkou dávkového ekvivalentu Sievert [Sv] *). umožňuje porovnávat radiační zátěže osob nejrůznějších zdrojů např.2008 12:15:26]
. Dávka jakéhokoli záření stejné
biologické účinky jako dávka rentgenového nebo gama záření (pro které jakostní faktor stanoven 1). Sčítá přes všechny uvažované tkáně T. Všechna tato hodnocení vztahují
na stochastické účinky záření.]. dávkový úvazek, což absorbovaná dávka ionizujícího záření, kterou způsobí určitém orgánu nebo tkáni
daná radioaktivní látka dobu let jejího příjmu organismu.
5.s-1]. Hodnoty tkáňových váhových faktorů jsou uvedeny příslušných tabulkách [.ochranačUllmann Radia
H .cz/RadiacniOchrana.
Pro posouzení dlouhodobých účinků záření vnitřní kontaminace radioaktivní látkou radiotoxicity dále zavádí
tzv.
Jelikož různé tkáně orgány těle jsou různě citlivé záření jejich radiační poškození vede různě
závažným následkům pro celý organismus, zavádí pro účely radiační ochrany veličina:
q Efektivní dávka součet vážených středních hodnot ekvivalentních dávek tkáních orgánech lidského těla:
HE ,
kde ekvivalentní dávka dané tkáni tkáňový váhový faktor.2..
Tkáňový váhový faktor vyjadřuje relativní příspěvek daného orgánu nebo tkáně celkové zdravotní újmě
způsobené rovnoměrným ozářením těla; normován tak, aby součet všech váhových faktorů rovnal (ΣwT =
1).Sieverta, který letech 1920-40 zkoumal vliv
ionizujícího záření živou tkáň, položil základy radiační ochrany léčebného využití záření.10..
Stejně jako dávky, zde zavádí ekvivalentní dávkový příkon (příkon dávkového ekvivalentu),
jakožto přírustek dávkového ekvivalentu jednotku času jednotka Sievert sekundu [Sv.
Výhodou efektivní dávky je, umožňuje vyjádřit radiační zátěž jediným číslem (jednotkou samozřejmě zase Sv) i
při nerovnoměrném ozáření, ozáření jen určitých orgánů, jako kdyby jednalo radiační zátěž při
rovnoměrném ozáření. Biologické účinky ionizujícího záření
Mechanismy účinku záření živou tkáň
Základními stavebními jednotkami všech živých tkání jsou buňky. Pro pochopení biologických
účinků ionizujícího záření jsou proto rozhodující mechanismy působení záření buněčné a
http://astronuklfyzika
