V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
..
Ve srovnání mechanickými kolimátory může elektronická kolimace vést podstatnému
zlepšení detekční účinnosti (citlivosti), neboť využívají fotony podstatně většího
prostorového úhlu.. poslední době však tomto druhém
detektoru Angerova kamera nahrazuje polovodičovým multikrystalovým detektorem.3)..
Absorbční detektor může být Angerova soustava krystalu NaI(Tl) nebo BGO LSO fotonásobiči
a elektronikou vyhodnocující polohu záblesků.. Superpozice záření různých hloubek zobrazovaného objektu dále vede ke
snížení kontrastu zobrazení lézí, které jsou planárním obraze překrývány zářením tkáňového pozadí. Tomografická scintigrafie
Každý živý organismus objekt trojrozměrný stejný charakter tedy distribuce
radioindikátoru.. Planární scintigrafický obraz, který dvojrozměrnou projekcí skutečnosti, může
proto zachycovat jen část reality. Fotopíkové měření =
E1+E2 pak umožňuje eliminovat nežádoucí fotony, které byly Comptonovsky rozptýleny ještě
před příchodem prvního detektoru, podobně jako Angerovy kamery..
Pro odstranění těchto nevýhod planární scintigrafie pro získání komplexního zobrazení struktur
v různých hloubkách byla vyvinuta tomografická scintigrafie poskytující trojrozměrné
http://astronuklfyzika. distribuci radioindikátoru "hloubkovém třetím rozměru", kolmém
k čelu kolimátoru, nemůžeme planárního scintigrafického obrazu nic zjistit.
V koincidenčním režimu jsou detekovány polohové souřadnice dopadu primárního fotonu (x1,y1)
a energie předaná elektronu při Comptonově rozptylu prvním detektoru, zároveň
polohové souřadnice dopadu (x2,y2) energie Comptonovsky rozptýleného fotonu pohlceného
v druhém detektoru.
Vzniká tak incidenční kužel vrcholem místě (x1,y1) vrcholovým úhlem jehož plášti leží
možné trajektorie přicházejícího fotonu. Tento úhel pak dává vztahu
s energií Comptonova rozptylu energií rozptýleného záření γ', což umožňuje (podle vztahu
pro úhlově-energetické rozdělení Comptonovsky rozptýleného záření /[1 (Eγ /moec2).2008 12:15:17]
.
4. Množina těchto plášťů incidenčních kuželů od
jednotlivých detekovaných fotonů může být pak použita počítačové rekonstrukci
výsledného scintigrafického obrazu distribuce radioaktivity snímaném objektu když
počítačový algoritmus této rekonstrukce složitější než scintigrafie SPECT nebo PET)..htm (18 50) [15.RNDr..3) kinematicky rekonstruovat dráhu fotonu stanovit tak incidenční úhel ϕ,
pod nímž primární foton přilétl prvnímu detektoru kamery svého zdroje.(1 cos
ϑ)] uvedeného §1.cz/Scintigrafie.
V rozptylovém detektoru používá multidetektorového systému polovodičových detektorů Si, CdTe
či GaAs tloušťky cca 5mm, zde požadován vysoký účinný průřez pro Comptonův rozptyl.
Kromě prostorového energetického rozlišení jsou pro dobrou činnost Comptonovy kamery
kladeny vysoké nároky časové rozlišení koincidence (podobně jako detektorů PET viz §4.
.. Vojtěch Ullmann: Radioisotopová scintigrafie
druhému masívnějšímu detektoru kde jsou plně absorbovány. Elektronická kolimace, avšak jiného druhu, velký význam pozitronové
emisní tomografie, viz níže PET....10.. základě geometrického porovnání poloh (x1,y1) primárního (x2,y2)
rozptýleného fotonu gama stanoví úhel comptonova rozptylu. Planární scintigrafické
obrazy mají tohoto hlediska závažné úskalí možnost překrývání superpozice struktur uložených
v různých hloubkách. Pomáháme zde sice zobrazováním více různých projekcích, avšak
riziko falešného nálezu neodhalení anomálie hloubi organismu, překryté jinou strukturou, nelze
nikdy vyloučit.3
