Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 533 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
musí být provedeno měření podle předchozího odstavce./s.-M.cz/DetekceSpektrometrie. b) Časovou stabilitu polohy fotopíku při vysokých četnostech. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření ♦ Použitím rozpadu vhodného krátkodobého radionuklidu: K detektoru přiložíme vzorek radionuklidu (např. Doporučujeme zatížit detektor tokem impulsů cca 106imp. Jedná-li non-paralyzabilní detektor, provedeme korekci mrtvou dobu, tj.. po 10min. předpokladu non-paralyzabilního chování pak můžeme mrtvou dobu stanovit z jednoduchého vztahu (1/nmax) .(ln2/T1/2) obdržíme opět křivku závislosti měřené četnosti teoretické četnosti N./s. Obecně lze korekci mrtvou dobu provést aplikací inverzního vztahu mezi teoretickou skutečně registrovanou četností impulsů; můžeme tomu použít naměřenou závislost mezi teoretickou registrovanou četností, získanou shora zmíněnou metodou kontinuální změny četnosti impulsů.2008 12:15:06] . Poznámka: U všech těchto měření mrtvé doby riziko velkých systematických chyb pramenících jiných fyzikálně- elektronických vlivů, které mohou simulovat mrtvou dobu! Před vlastním měřením mrtvé doby interpretací výsledků lze doporučit prozkoumání následujících dvou okolností: a) Závislost polohy fotopíku četnosti impulsů stanovit polohu fotopíku pro použité rozmezí vstupních četností cca 102-106imp.10. http://astronuklfyzika.. Za předpokladu non-paralyzabilního chování takto získanou množinou změřených bodů [N,n(N)] pak metodou nejmenších čtverců proložíme funkci N/(1+N.. Korekce mrtvou dobu Měříme-li natolik vysoké četnosti kvant záření, nezanedbatelně uplatňuje mrtvá doba detektoru, třeba na tuto mrtvou dobu provést korekci, abychom dostali objektivní přesné výsledky..-M.htm (20 54) [15. .) měříme odezvu detektoru.. Pro přesnější náročnější měření byly vytlačeny především scintilačními polovodičovými detektory, které jsou sice mnohonásobně dražší, avšak mají všech stránkách podstatně lepší parametry. detektory používány pro svou jednoduchost, avšak většinou pouze jen pro méně náročná měření. Výstupní napěťové impulsy jsou úměrné energii detekovaného záření (přesněji řečeno energii, která byla při interakci kvanta záření plynovou náplní pohlcena), takže tyto detektory mohou být principu použity pro spektrometrii, když jejich rozlišení nevyrovná scintilačním vůbec ne polovodičovým detektorům. Použití G. detektory sehrály významnou úlohu rozvoji jaderné radiační fyziky byl první typ detektorů, který uměl registrovat jednotlivá kvanta ionizujícího záření, nejen pouhou intenzitu či tok záření jak tomu obyčejných ionizačních komor. Vydělením exponenciální funkcí e-t.. Částečné uniknutí polohy fotopíku okénka analyzátoru vede snížení detekované četnosti impulsů, což simuluje vliv mrtvé doby.3.RNDr.106 [µs].τ). stanovení skutečné četnosti základě změřené četnosti impulsů, podle jednoduchého vztahu n.. 99mTc T1/2=6hodin) pravidelných časových intervalech (např./ s], kterou detektor schopen naměřit další zvyšování intenzity záření již nevede zvýšení četnosti impulsů odezvy detektoru.-M. Při tomto proložení můžeme použít transformace x→N, N/n vzniklými body [x,y] prokládáme přímku ..τ) volným fitovaným parametrem čímž nám vyjde hodnota mrtvé doby; pro získání údaje [µs] použijeme násobení faktorem 106.2.. Proporcionální detektory Proporcionální detektory využívají rovněž sekundární ionizace, avšak vlivem nižšího napětí zde nedochází lavinovitému mikrovýboji, ale pracují oblasti IIIA voltampérové charakteristice podle obr. Zapojení konstrukční provedení podobné jako G-M detektorů..... detektorů G. q Metoda saturační četnosti velmi jednoduchá, ale nejméně přesná metoda Postupným zvyšováním aktivity zdroje záření, jeho přibližováním detektoru, zjistíme maximální četnost nmax [imp. sledovat polohu fotopíku.2 oblasti proporcionality. současné době jsou G. některých scintilačních detektorů projevuje jakýsi "únavový efekt" fotonásobiče: při vysokých tocích elektronů fotonásobičem dochází postupnému snižování jeho zesílení (většinou reverzibilnímu), což projevuje postupným poklesem polohy fotopíku. Např. dobu cca 60min. Koeficient zesílení cca 104-105, mrtvá doba bývá řádově 10- 6s. provedení této korekce je samozřejmě potřeba znát konkrétní hodnotu mrtvé doby pro daný detektor, tj. v radiační ochraně jsou měřiče kontaminace, hlásiče radiace, monitorovací systémy pod.