Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 531 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
lineárním růstem intenzity záření registrovaná četnost impulsů roste nejdříve prakticky též lineárně koeficientem daným účinností detekce), pak růst začíná zpomalovat při vysokých četnostech N>>1/τ již dále téměř neroste dosahuje stavu nasycení =1/τ (obr.10. Mrtvá doba Po dobu trvání lavinovitého výboje trubici G. Závisloslost mezi registrovanou skutečnou (teoretickou) četností impulsů dána vztahem N/(1 N. Shora uvedená mrtvá doba non-paralyzabilní, charakterizovaná tím, během této mrtvé doby detektor neregistruje přilétající částice, přičemž tyto částice nemají jeho činnost žádný vliv uplynutí mrtvé doby je detektor okamžitě připraven detekci dalšího impulsu. Tyto sekundární elektrony pak vyrážejí další sekundární elektrony atd.htm (18 54) [15.cz/DetekceSpektrometrie. Fotony záření jsou schopny ionizovat vyrážet fotoefektem katody další elektrony, což tendenci prodlužovat výboj.RNDr. Tou první je úbytek napětí poměrně vysokém pracovním odporu (řádově MΩ), čímž napětí na elektrodách sníží produkce sekundárních elektronů omezí.-M. detektorů mrtvá doba řádově 10-4 sekundy, tj. (Dead Time) měří mikrosekundách. přerušení výboje podílejí dvě okolnosti. http://astronuklfyzika. Obvodem projde poměrně silný proudový impuls pracovním odporu R tak vzniká poměrně vysoký napěťový impuls, který přes oddělovací kondenzátor vede ke zpracování příslušné elektronické jednotce byla tak uskutečněna detekce kvanta příslušného ionizujícího záření převedením elektrický impuls.2.4 vlevo).T. Proto plynové náplně přidává zhášecí látka (bývají páry metylalkoholu, bromu pod. ionizované plynové náplni však dochází k rekombinaci iontů deexcitaci vzbuzených atomů, při čemž dochází emisi fotonů ultrafialového záření. U G. Podle charakteru této závislosti mrtvá doba někdy rozděluje dva druhy: non-paralyzabilní a paralyzabilní (kumulativní). Tento proces probíhá lavinovitě (z jednoho primárního elektronu vzniká 1010 sekundárních elektronů) vzniká samovolný výboj v prostoru mezi elektrodami.-M. Jelikož plyn zředěný, nebo napětí elektrodách dostatečně vysoké, střední volná dráha každého elektronu natolik dlouhá, elektrickém poli získá takovou kinetickou energii, při nárazu atom plynu schopen vyrazit další elektrony ionty). Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Po vniknutí kvanta ionizujícího záření nastane plynu ionizace, načež elektrony začnou pohybovat k anodě kladné ionty katodě. Doba registrace jednoho impulsu, kterou detektor není schopen registrovat další impulsy, nazývá mrtvá doba detektoru, značí nebo D.2008 12:15:06] . Výboj, který vznikne při detekci částice prostoru mezi elektrodami, nutno nejdříve přerušit, protože dobu výboje nelze registrovat další částice (delší přetrvávání výboje navíc mohlo poškodit plynovou náplň detektoru samotné elektrody!).τ).3. Mrtvá doba obecně (platí pro jiné typy detektorů scintilační, polovodičové) Mrtvá doba způsobuje, nejsou detekována všechna interagující kvanta záření, ale dochází určité ztrátě detekovaných impulsů, přičemž tato ztráta důsledku mrtvé doby roste četností (tokem) kvant měřeného záření. ≅100 µs, což mrtvá doba poměrně dlouhá! Časový interval detekce jednoho kvanta, kterou detektor není schopen detekovat další kvanta, nazývá mrtvá doba detektoru.), jejíž molekuly absorbují ultrafialové fotony a přispívají tak rychlému přerušení výboje. detektor necitlivý dalším dopadajícím kvantům