Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 519 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2008 12:15:06] . Výhodnou vlastností koncidečního zapojení podstatné snížení šumů dalších rušivých impulsů. Naopak antikoicidenčním zapojení signál projde jen tehdy, když daném okamžiku detekci dojde jen jenom detektoru druhém nikoli (současná detekce je vyloučena). observatoř AUGER (§1.htm 54) [15. U složitých systémů mnoha detektorů jsou zařazeny tzv.1). Obecné fyzikální přístrojové vlivy při detekci spektrometrii Úkolem detekce spektrometrie záření objektivní měření počtu kvant, energií, intenzit a dalších charakteristik ionizujícího záření.2.2, část "Neutrina") kosmického záření, např. *) speciálních případech používá tzv.6, část "Kosmické záření"). úhlu výletu, energie). Zesílení může být dvoustupňové: hned výstupu detektoru je citlivý předzesilovač, částečně zesílený signál pak vyhodnocovací aparatuře zesílen zesilovači na požadovanou úroveň. Provádí zde často velmi komplikované zpracování - processing zahrnující aritmetické operace mezi velikostmi jednotlivých signálů, procesy vážení a další manipulace, podle fyzikálně-matematického modelu zkoumaného radiačního děje. trigrovací obvody, které spouštějí proces detekce systému velkého počtu detektorů jen pro částice vybraných vlastností (např. - Zdroje vysokého napětí cca 100-2000V, které potřebné pro funkci fotonásobičů, některých polovodičových detektorů, ionizačních komor. jednotlivých typů detektorů budou níže tyto vlivy konkrétně rozebírány.1. Zcela přesné měření 100% účinností však jen ideální předpoklad, skutečnosti měřícím procesu projevuje řada nepříznivých fyzikálních a technických vlivů, omezujících možnosti měření zkreslujících výsledky. Zde zmíníme některé společné fyzikální a přístrojové vlivy, které budeme diskutovat především pro obecný případ spektrometrie, kde je situace nejsložitější; některé těchto vlivů pak uplatňují jednodušších případech prosté detekce záření. Elektronické zapojení zpracování signálů detektorů Elektronické detektory záření jsou zapojeny příslušných elektrických obvodů, které zajišťují dvě důležité funkce: ♦ Elektrické napájení detektoru Pro správnou funkci detektoru musí být přivedeno patřičné napájecí napětí, aby detekované ionizující záření mohlo detektoru způsobit příslušné elektrické změny, vyvolávající výstupní elektrický signál odezvu detektoru záření. ♦ Elektronické zpracování signálu vyhodnocování výsledků Primární elektrický signál výstupu detektoru zpravidla značně slabý (má malou amplitudu), takže v první fázi třeba jej zesílit (obr. pozitronové emisní tomografii PET.cz/DetekceSpektrometrie. Při detekci složitěji strukturovaného záření, především korelovaných dvojic kvant, často používá zapojení detektorů koncidenci nebo antikoincidenci. U složitějších detekčních aparatur potřeba další napájecí napětí pro elektromagnety či motorický pohyb konstrukčních dílů detektoru. Rozeznáváme dva druhy napájecích zdrojů: - Zdroje nízkého napětí cca 5-24V, sloužící napájení elektronických obvodů osazených polovodičovými součástkami: zesilovačů, diskriminátorů, koincidenčních obvodů, čitačů, indikátorů pod. Následuje pak další zpracování analýza signálu jeho záznam registrace čitači nebo paměti počítače. systémů dvou více detektorů signály z jednotlivých detektorů zpracovávají buď nezávisle monitorovacích systémů nebo vídetektorových měřičů vzorků), nebo společně. http://astronuklfyzika.10.RNDr. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření neutrin (§1. Pomáhá redukovat velký počet "balastních" impulsů, který zahlcovaly systém a znesnadňovaly hledání "užitečných" signálů. Součástí zpracování signálu může být vhodné tvarování impulsů jejich třídění (diskriminace) podle amplitudy. zpožděná koincidence detekují případy, kdy mezi detekcí jednom a druhém detektoru uplyne předvolená krátká doba (zpravidla menší než µs). Nejjednodušším společným zpracováním je prostá sumace signálu systém pak chová jako jeden "větší" detektor. Při koincidenčním zapojení výstupu objeví signál jen tehdy, když detekci došlo současně obou detektorech využívá např