Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 495 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tato námitka řeší koncepcí tzv. Nejobvyklejší takové zobecnění geometrických vlastností prostoru spočívá zavedení dalších rozměrů "extra-dimenzí"*) prostoru. Jedná vícedimenzionální unitární teorie. Prvním důležitým principem symetrie moderní fyzice byla Lorentzovská invariance, původně objevená jako (víceméně náhodná) matematická vlastnost Maxwellových rovnic odvozených experimentálně pozorovaných zákonů elektromagnetismu. Vlastnosti polí, které pozorujeme, tak závisí na geometrických vlastnostech dalších, skrytých extra-dimenzí. symetriemi) efektivně vytvářejí různé druhy elementárních částic.. Výchozí pole pak lokálně může distribuovat nejen obvyklých třech prostorových rozměrech, ale směru dodatečných dimenzí. ■ "Geometrický přístup": Jednoduché pole složitém prostoru Alternativní přístup zavádí určité poměrně jednoduché výchozí pole složitost různorodost jednotlivých druhů polí vyjadřuje pomocí složitějších vlastností samotného prostoru, němž je výchozí pole distribuováno. rámci kvantové teorie pole lokální excitace oscilace výchozího pole ve směrech jednotlivých extra-dimenzí, lišících geometrickými vlastnostmi (např. *) Kompaktifikace extra-dimenzí Základní námitka proti existenci těmto dalších rozměrů spočívá tom, žádnými pozorováními ani experimenty nebyly nikdy pozorovány. Symetrie fyzice Symetrie zákony zachování Ve fyzice hrají velmi důležitou úlohu symetrie, tj. Tyto extra-dimenze jsou imanentně přítomné každém bodě prostoru. klasické mechanice lze zákon zachování energie považovat důsledek homogenity času (nezávislost posunu čase), zákon zachování hybnosti důsledek homogenity prostoru (invariance vůči prostorovým translacím) zákon zachování momentu hybnosti důsledek izotropie prostoru (symetrie vůči prostorovým rotacím).2008 12:14:52] . Tehdejší chod fyzikálních úvah byl zhruba následující: http://astronuklfyzika. Skutečně obecné fundamentální přírodní zákony platí rámci úplného vícerozměrného prostoru, my zde pozorujeme jen jejich určité trojrozměrné projekce "stínové obrazy". Různé vlastnosti chování šíření základního pole jednotlivých geometrických strukturách každém bodě modelují různé vlastnosti jednotlivých výsledných dílčích polí. Různé geometrie dodatečných dimenzí implikují různé druhy částic sil, což makroskopickém světě vyvolává odlišné fyzikální jevy - různorodost jednotlivých druhů interakcí.cz/GravitaceB-6. Oba tyto způsoby mohou být určité míry ekvivalentní, avšak existence velmi propracovaného matematického aparátu diferenciální geometrie topologie variet upřednostňuje druhý přístup, který bude níže aplikován geometrické formulace supergravitace teorii superstrun.htm 18) [15.10. Vlastnosti samotného prostoru jsou přitom ponechány beze změny. takové transformace veličin popisujících daný fyzikální systém, které ponechávají tvar pohybových rovnic tohoto systému beze změn. Takto přistupuje unitarizaci interakcí rámci fyziky elementárních částic Weinbergova- Salamova-Glashowova elektro-slabá interakce "velké sjednocení" (GUT), tvořící nyní základ standardního modelu elementárních částic, jakož supergravitační teorie, viz níže. Podle teorému E.Ullmann Unitární teorie pole kvantová gravitace kvant jednotlivých druhů polí.. kompaktifikace příslušných dimenzí směru těchto dimenzí prostor topologicky "svinut" kružnicového tvaru tak nepatrné délky, makroskopickými (a ani dosavadními mikroskopickými) metodami nemůžeme pozorovat detekovat.Noeterové invariance pohybových rovnic vůči určitým transformacím vede zákonům zachování určitých fyzikálních veličin