Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 45 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je-li však těleso mikroskopických rozměrů hmotnosti, náraz každého fotonu může znatelně ovlivnit jeho polohu rychlost, tím více, čím přesněji snažíme polohu stanovit: pro přesnější lokalizaci polohy částečky musí být vlnová délka ozařujícího vlnění dostatečně krátká *), tj.cz/JadRadFyzika. Pokud pozorované těleso makroskopickou velikost hmotnost, dopadající odražené fotony světla nijak znatelně neovlivní polohu tělesa základní předpoklad "nezúčastněného pozorovatele" splněn. Nevyhnutelným důsledkem takového procesu to, kolize změní stav sledované částice odchýlí ji, změní její rychlost, popř. Nejjednodušší způsob, jak zkoumat polohu nějakého objektu, jeho vizuální pozorování: ozáříme pozorovaný předmět světlem (pokud sám není zdrojem světla) naše oči registrují odražené fotony světla. může záležet pořadí. Zkušení elektronikové však vědí, při měření extrémně slabých elektrických signálů (jichž účastní třebas jen několik elektronů) uplatňují neodstranitelné šumy fluktuace, přičemž všechny korekční metody zde již selhávají. Abychom tedy mohli "pozorovat" měřit nějakou mikročástici, musíme nechat odrazit nějakou další částici kvantum záření pozorovat výsledek tohoto odrazu. Další fyzikální veličiny energie a moment hybnosti budou diskutovány níže. Operace (procesy) pozorování nebo měření tedy ovlivňují fyzikální systém (narušují jeho evoluci), přičemž pro malé systémy **) toto narušení značné, principiální charakter nelze jej nijak eliminovat zkorigovat; žádnou zdokonalenou metodou vlastní podstatě věci samotné! Kvantová mechanika zabývá právě chováním takových systémů procesy měření jejich fyzikálních veličin. Relace neurčitosti.2008 12:13:16] .RNDr. **)V mikrosvětě pojem "malý" ztrácí svůj obvyklý relativní charakter stává objektivním absolutním atributem, určujícím kvantové chování daného systému. mikroskopu vč. V mikrosvětě záleží pořadí úkonů při měření; např. Planckova konstanta zde dostala proto, aby platil vztah mezi hybností částice odpovídající frekvencí Broglieovy vlny korpuskulárně-vlnovém dualismu. operátorů. Tento rozdíl přitom není obecně roven nule jako klasické fyzice, neboť každé pozorování (měření) mikrosvětě může vyvolat poruchu systému tím ovlivnit výsledek http://astronuklfyzika. Operace pozorování měření kvantové mechanice modelují pomocí tzv. Pro dva operátory definuje tzv. *) Zde již nebudeme pozorovat přímo očima, ale prostřednictvím přístroje (např. rozdíl aplikace operátoru pak ^B, minus tytéž operátory aplikované v opačném pořadí. Operátory. mikroskopu elektronového), přičemž pro pozorování velmi malých rozměrů třeba použít záření patřičně krátké efektivní vlnové délce. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika který měřenou hodnotu prakticky neovlivní, nebo když nejde, můžeme při znalosti impedancí obvodu voltmetru provést přesnou korekci změny napětí. Čím přesněji změříme polohu, tím méně přesně známe hybnost částice naopak.10. energie hybnost kvant patřičně vyšší citelnější narušení pozorovaného systému (polohy rychlosti částečky). vnitřní strukturu. tom, zda změříme nejprve polohu částice (tím narušíme hybnost) pak teprve hybnost, nebo naopak (změřením hybnosti nejprve narušíme polohu). Každé fyzikální veličině kvantové mechanice přiřazen operátor A^, který splňuje určité matematické podmínky (je lineární hermitovský). Vede pricipiální nekomutativnosti kvantové mechaniky, vyjádřené kvantových relacích neurčitosti (viz níže). komutátor vztahem ,^B] ^A^B ^B^A, tj. Operátorem rozumíme předpis, který každé funkci u(x) přiřazuje nějakou jinou funkci v(x) symbolicky píšeme Operátor přiřazený souřadnici x je prosté násobení zatímco operátor hybnosti dán derivací podle souřadnice : ^x ∂/∂x .htm (14 58) [15. Pro operátory kvantové mechanice důležité, postupná aplikace dvou operátorů nemusí být komutativní, tj