V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Ullmann V. Tento plášť světelného kuželu prostoročase
vyjadřuje šíření kulové světelné vlny vycházející počátku (x=y=z=0) časovém okamžiku t=0. tachyos rychlý),
které pohybovaly vyšší rychlostí než světlo [80],[102] *).2008 12:14:32]
. plášť zmíněného kužele tzv.
Světočáry ležící plášti světelného kuželu nazývají světelné, izotropní nebo nulové;
prostoročasový interval mezi libovolnými jejich světobody roven nule: 0.t2 ,
tj. částice, které pohybovaly nadsvětelnou rychlostí, se
všeobecně nazývají tachyony.
Světelný kužel namířený dané události budoucnosti obsahuje všechny události, které
mohou být událostí ovlivněny; světelný kužel sbíhající bodě minulosti obsahuje
všechny události, které mohly událost ovlivnit. Světočáry
prostorového typu reprezentují pohyb nadsvětelnou rychlostí nemohou proto odpovídat
žádnému reálnému tělesu.
V prostoročase dále můžeme představit též světočáry prostorového typu, které leží mimo
světelný kužel interval mezi jejichž světobody ds2> prostorového charakteru.cz/Gravitace1-6. Množina všech dvojitých světelných kuželů
vycházejících každého bodu (události) prostoročasu něm vytváří rozvětvující příčinnou
strukturu.81) relativistické dynamiky mezi (setrvačnou) hmotností, rychlostí,
hybností energií, plynou některé neobvyklé "exotické" vlastnosti tachyonů. Zařadíme zde ale stručnou pasáž tachyonech:
Tachyony částice rychlejší než světlo?
Ze speciální teorie relativity plyne, žádné hmotné těleso částice nemůže pohybovat rychleji
než světlo, přičemž rychlostí světla pohybují pouze částice nulovou klidovou hmotností. dalším nebudeme proto světočárám
prostorového typu připisovat fyzikální význam.75) (1. Pohyb po
světočárách prostorového typu doprovázen "patologickým" kinematickým kauzálním chováním:
na prostoročasovém diagramu lze snadno nalézt vztažnou soustavu, níž taková částice bude
současně dvou různých místech, soustavy nichž tachyon doletí svého cíle dříve, než byl
svým zdrojem vyzářen poruší příčinnost (existuje sice interpretace, níž porušení kauzality
nenastává, avšak zde jsou určité problémy [102]). Částice nulovou klidovou hmotností,
pohybující rychlostí světla, označují jako luxony. Mohly vyjadřovat pohyb hypotetických tachyonů (viz níže). Někteří
fyzikové však tímto omezením asymetrií oblasti rychlostí nechtěli smířit vyslovili
spekulativní hypotézu, mohly existovat exotické částice zvané tachyony (řec. prostoročasového světelného kužele rozbíhajícího bodu na
všechny strany pod úhlem 45° časové ose x°.6c): oblast absolutní budoucnosti absolutní minulosti uvnitř světelného kužele, a
mimo něj ležící oblast obsahující "absolutně vzdálené" události bez příčinné souvislosti. Příslušný světelný kužel pro každou událost (světobod) rozděluje prostoročas tři
oblasti (obr.
Ze základních vztahů (1. vztahu mo/√(1 -
v2/c2) při v>c vychází imaginární hmotnost tachyonu; totéž platí pro jeho energii Pokud
tachyon urychlujeme, snižuje jeho energie; tachyon nulovou energií pohyboval
http://astronuklfyzika.htm (21 38) [15.: Gravitace její místo fyzice
x2 c2.1.10.
*) Zastánci hypotézy tachyonů rozdělují částice tři druhy: Částice (reálnou) nenulovou klidovou hmotností,
pohybující podsvětelnou rychlostí, nazývají bradyony tardyony
