V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2.htm 16) [15.: Černé díry
AstroNuklFyzika Jaderná fyzika Astrofyzika Kosmologie
- Filosofie
Gravitace, černé díry fyzika
Kapitola 4
ČERNÉ DÍRY
4. Úloha gravitace při vzniku evoluci hvězd
Po celá staletí astronomům, pozorujícím noční oblohu, hvězdy zdály zcela neměnné věčné.
Naštěstí však hvězdy vznikaly nepochybně stále vznikají) různou dobu vyvíjely různě rychle,
takže současné době dospěly nejrůznějších stádií své evoluce.6.4. Dobře
prokazatelné měřitelné jsou vzájemné pohyby hvězd dvojhvězdách vícenásobných systémech. Jen doba lidského života dokonce i
doba trvání lidské civilizace) příliš krátká to, abychom během postřehli výraznější změny ve
vlastnostech hvězd. Pozorováním většího počtu "různě
starých" hvězd tak můžeme utvořit představu dynamice hvězdné evoluce. Body tomto diagramu, nichž každý představuje
jednu konkrétní hvězdu, nejsou grafu rozloženy rovnoměrně, ale seskupují podél tří výrazných "větví":
http://astronuklfyzika.9.3. Konečné fáze hvězdné evoluce.1. Později ukázalo, tyto zákonitosti těsně souvisejí s
evolučními procesy hvězdách. Nyní rychlosti
pohybu hvězd stanovují spektrometricky Dopplerovských posuvů spektrálních čar. obou
osách použito logaritmické měřítko jedná log-log diagram. Úloha gravitace při vzniku evoluci hvězd
4. Zákony dynamiky černých děr
4.N.1. Kvantové vyzařování termodynamika černých děr
4.2008 12:14:25]
.Hertzprung H.10. Teorém "černá díra nemá vlasy"
4. Schwarzschildovy statické černé díry
4. letech 1911-1913
astronomové E.7.
*) týče vzájemné polohy hvězd, nyní rovněž jasné, nejedná žádné "stálice" naopak, hvězdy vůči sobě
poměrně rychle pohybují.Russel statistickým zpracováním velkého počtu pozorování hvězd
nalezli výrazné zákonitosti mezi svítivostí povrchovou teplotou hvězd; grafické znázornění této závislosti
je známý Hertzprungův-Russelův (H-R) diagram. Gravitační kolaps
4.cz/Gravitace4-1. Rotující elektricky nabité Kerrovy-Newmanovy černé díry
4.8. Vzhledem velkým vzdálenostem však tyto pohyby nejsou vizuálně přímo patrné. Hvězdy tedy musejí vyvíjet, protože jejich energetické zásoby nemohou být
neomezené, doba aktivní existence každé hvězdy nutně konečná.5. Astrofyzikální význam černých děr
4. Jednoduchá
fyzikální úvaha bez znalosti konkrétní povahy struktury hvězd) však ukazuje, tato stálost a
neměnnost pouze zdánlivá. Hvězdy totiž vyzařují velké množství světla dalšího záření (jen proto je
můžeme tak velké vzdálenosti pozorovat), tím ztrácejí energii, což nutně musí způsobovat určité změny
v jejich nitrech. Úplný gravitační kolaps největší katastrofa přírodě
4.Ullmann V. Neměnily
vzájemně svou polohu*) ani jas (až vzácné úkazy jako vzplanutí novy nebo supernovy).
Hertzprungův-Russelův diagram
Zmíněný H-R diagram vzniká tak, vodorovnou osu vynášíme efektivní teplotu hvězdy (odvozenou jejího spektra
- barvy vysílajícího světla) svislou osu relativní svítivost hvězdy (vyjádřenou násobcíchsvítivosti Slunce)
