V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Definice pojmů prostoru času jejich
vlastnosti musejí plynout poznatků získaných fyzikálními měřeními.
Dvojí pojetí prostoru času
Když shrneme, obecně přírodovědeckého filosoficky-gnoseologického hlediska lze kategorie
prostoru času pojímat dvojím způsobem:
■ Metafyzické pojetí
Prostor čas jsou jakýmsi absolutním pozadím jevištěm, němž odehrávají události, ale
které těmito událostmi zůstává neovlivněno. své obecné teorii relativity dokončené r. Prostotové
vzdálenosti měříme srovnáváním vhodnými tělesy standardními měřítky, popř.cz/Gravitace1-1.
■ Operacionalistické pojetí
Prostor čas jsou druhotnými pojmy odvozenými přírodních procesů pojmy sloužícími k
popisu pohybů těles průběhu všech ostatních fyzikálních procesů.: Gravitace její místo fyzice
Pro pochopení vztahu mezi prostorem časem jedné straně hmotou straně druhé, však STR
přinesla velmi málo.Ullmann V. Lze tudíž očekávat, že
budou těmito procesy ovlivnitelné prostor čas pojímáme jako relativní. tomu poznání
výrazně přispělo přispívá) zkoumání gravitace.2 "Obecná teorie relativity fyzika
gravitace"): prostoročas nejen nemusí být Eukleidovský ani nekonečný (je Riemannovský může
být uzavřený), ale jeho geometrické vlastnosti jsou přímo určeny rozložením pohybem hmoty. pojmy "prostor", "čas", "hmota" si
dlouhou dobu činila výlučné nároky filosofie (někdy tím setkáváme dnes). Realistickou odpověď základní filosofické
otázky jako podstata prostoru, času hmoty, snad problémy vztahu bytí vědomí nebo
hmoty "ducha", mohou pomoci najít jen fundamentální přírodní vědy (především fyzika), které
dialekticky slučují spekulativní experimentální poznávací metody, teorii praxi.2008 12:14:00]
.htm (15 18) [15.1916 Einstein
reviduje všechny základní vlastnosti prostoru času (viz kap. Vlastnosti a), zůstaly ve
speciální teorii relativity zachovány.
Hluboká revize pojmů prostoru času provedená Einsteinově speciální obecné teorii relativity
pramenila pečlivé analýzy procesu měření fyzice. Matematická teorie, která chce činit nároky fyzikální obsah, musí být založena na
takových výchozích pojmech, které odrážejí přírodní realitu. Připisují-li prostoru času
vlastnosti, které neplynou nevyhnutelně fyzikálních měření, snadno ocitáme zcestí
metafyziky.
http://astronuklfyzika. Prostoročas zůstával nadále jakýmsi "jevištěm" němž probíhá pohyb hmoty,
avšak jeho vlastnosti nejsou chováním hmoty nijak ovlivňovány. Takovýto absolutní prostor čas, který nemá
počátek ani konec, jakýmsi transcendentním prvkem reality, daným Bohem Platónském
pojetí.10. Při koncipování obecné teorie relativity měly na
Einsteina značný (převážně pozitivní) vliv Machovy názory kosmickém původu setrvačných sil (viz Dodatek A).
Obecná teorie relativity zároveň znamenala zásadní obrat názorech podstatu gravitace -
gravitace stává projevem zakřivenosti prostoročasu. Historie vědeckého
poznávání však ukazuje, filosofie sice dovede klást důležité fundamentální otázky, avšak není
schopna spolehlivě konečnou platností zodpovědět. Pomocí různých filosofických spekulací
lze dospět zcela protichůdným závěrům thézím. V
různých místech prostoru může být jiný běh času, geometrie prostoru může měnit časem
