V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Po tak velké "události", jakou pro atomové jádro radioaktivní přeměna, jen málokdy zůstává výsledné
dceřinné jádro nevybuzeném základním stavu.1.2.
*) nesférických jader, která mohou vykonávat rotační pohyb, kromě hladinové excitace setkáváme excitací
rotační. zde deexcitace doprovázena emisí fotonu γ.cz/JadRadFyzika2. 1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Dceřinné jádro B
pak již zůstává základním stavu.2 Radioaktivita
rozpadu, včetně chování dceřinného jádra:
Obr.9.
*) Záření gama nejaderného původu
Níže uvidíme, kromě deexcitací vzbuzených energetických hladin atomových jádrech vzniká
záření při anihilacích pozitronů elektrony dalších částic antičástic, jakož při interakcích
vysokoenergetických částic (zde může vznikat záření energiích řádu GeV, TeV vyšších). Do
kategorie záření patří brzdné záření vznikající při dopadu rychlých elektronů terčík. Typické schéma radioaktivní přeměny jádra excitované jádro jeho
následné deexcitace vyzáření fotonu záření γ.htm (28 36) [15.
Energetické hladiny atomového jádra jsou kvantovány, takže všechny fotony emitované při daném
druhu deexcitace budou mít stejné energie spektrum záření čárové. obr.10.2008 12:13:25]
.1.RNDr. Takové "nafouknuté"
jádro zpravidla velmi rychle "splaskne" nastane deexcitace, při níž příslušný energetický rozdíl
vyzáří formě kvanta fotonu tvrdého elektromagnetického záření záření gama. Pokud jádro více
excitovaných hladin, bude emitováno několik skupin monoenergetických fotonů takže spektrum
bude tvořeno několika diskrétními čarami (píky měřeném spektru).1.
Můžeme tedy vyslovit následující definici:
Záření gama
Záření gama vysokoenergetické elektromagnetické záření vznikající
deexcitací vzbuzených hladin atomového jádra *).
U radioaktivity jedná deexcitaci vzbuzených hladin dceřinného jádra
vzniklého radioaktivní přeměně.6. Uvolněná energie vede tomu, dceřinné jádro po
radioaktivní přeměně vzniká většinou energeticky excitovaném stavu B*; můžeme představit, že
jádro "nafouknuté" nukleony jsou sebe více vzdálené srov.
http://astronuklfyzika