Tato druhá sbírka Předpisů a normálií je výsledek práce ESČ za rok 1921 a 1922. Práce byly rozděleny komisím v Praze, v Brně a v Moravské Ostravě; výsledky byly uveřejňovány v Elektrotechnickém Obzoru. O došlých námětech uvažovaly komise znovu, a celek byl předložen valnému sjezdu v Moravské Ostravě, který zasedal vc dnech 23.—26. července 1921. Sjezd prodebatoval návrhy v jednotlivých sekcích, návrhy na mnohých místech opravil a poté skoro vesměs jednomyslně přijal. Opravené návrhy upravila redakční komise ESČ, potom je výbor ESC předložil ...
B.
5. .
4. vedení ohou býti upevněna se
svolením správy dráhy mostech nebo
jiných stavbách, není-li možno zříditi pro
ně zvláštní podpory.
7.
Na nebezpečných ístech usí býti
upevněny výstražné nápisy.
6 Silnoproudým vedeními položenými
v podjezdech nebo propustcích nesm se
ohrožovati udržovací práce trati nebo na
železničních elektrovodech.Křižování může býti provedeno při
elektrovodné síti venkovní buď venkovním
vedením anebo káblem, při elektrovodné síti
káblové jen káblem.
3.
P křižování silnoproudých vedení se
slaboproudým usí býti součásti staveb
silnoproudého vedení (stožáry, vzpěry,
334
. Přechody nutno provésti
s ohledem dráhu rozpětím nejm en-
šim, pokud možno přím očarně kolmo na
trať.) podzemních nechráněných
káblů usí býti nejm éně m. kanálkem zděným,
cementovou trubkou neb podobně (užiti
železných trub není dovoleno), které usí
přesahovati ohrožené místo obou stra
nách může býti připuštěna enší
vzdálenost, 0-25 m. Vzdálenost součástí staveb elektrovod-
ných sítí (stožáry, kotvy, vzpěry, zemici
dráty atd.
Jsou-li kábly chráněny proti echani
ckému poškození, př. Křižování budiž provedeno zpravidla
n volné trati. Budiž dle možnosti použito -pustků
a přejezdů železničních
