Zkapalněný plyn zaujímá
600x menší objem
O tom poprvé přesvědčili Američané,
kteří před lety dali Texasu provo
zu zařízení zkapalňování zemního plynu.
Spotřebitelé zásobu lehkých topných olejů
na zimní období uskladňují válcovitých plas
tových nebo ocelových zásobnících kapaci
tou 750 000 litrů obvykle sklepních
prostorách nebo zahradě dvorku rodin
ných domků. ob
vykle ocelové pozemní nádrže nestačí. Jeden největších evropských
suchých nízkotlakých plynojemů michelské
plynárně Praze měl kapacitu 150 000 sví
tiplynu. Protože
zemní plyn obrovském měřítku využíván
Podzemní skladování zemního plynu. Proto
jak Evropě, tak USA byly geologicky
vhodných formacích, hloubkách 200 do
2 000 vybudovány desítky podzemních
skladů ropy. Pokud odebíráme západoevropskou
sítí přes Ingolstadt, její cesta mnohem delší. Zatímco pozemní ocelové ná
drže mají kapacitu tisíc m3, např. Od
menších, tzv. Zá
sobník Hrušky, zřízený pod sedmi vesnicemi,
umožňuje hloubkách kolem uložit
téměř miliardu m3, nahradí tak pět tisíc obřích
suchých plynojemů! světovém měřítku uni
kátní podzemní zásobník pro uložení zemního
plynu pod vysokým tlakem byl vybudován
v opuštěném rudném dole Příbrami. století, po
třebovaly zásobníky, jejichž úkolem bylo vy
rovnávat rozdíl mezi rovnoměrně vyráběným
svítiplynem jeho měnícím odběrem. Během přepra
vy jsou ropa vyrobená kapalná paliva
několikrát uskladňovány překladištích ra
fineriích, většinou válcovitých země
zčásti zapuštěných ocelových svařovaných tan
cích automatickou protipožární kontrolou a
s drenáží, zabraňující při poruše těsnosti vsák
nutí okolní půdy. m3. Pro případ hrozby ropné
krize pak většina států udržuje jako státní re
zervu zásobu kapalných paliv, pokrývající prů
měrnou spotřebu dobu dnů. Současná světová
spotřeba ropy blíží 3,5 miliardám tun.Hory uhlí přístavním překladišti. otevře
ní uzávěrů sběrných sond začne tlak vodj vy
těsňovat plyn odběrového potrubí. takový úkol sebevět
ší pozemní plynojemy nestačí. Dodávky plynu jsou
však celý rok rovnoměrné, tak nutné
během léta akumulovat objem ce
loroční spotřeby plynu, který pak kryje převy
šující zimní spotřebu. již dvou le
tech začaly vlivem deště, sněhu větru rozpa
dat, tak bylo nutné neustále stavět další další
pyramidy cenu obrovských finančních ztrát
a zamoření okolí.
se počítá ztrátou paliva. Pro současnou plynár
nu Horní Měcholupy byl vybudován obří su
chý plynojem kapacitou 300 000 m3. Vojen
ské letouny měsíce nepřetržitém proudu
přepravovaly izolovaného města brikety,
které byly skládány podél náspů rychlodráhy
do kilometrových hald.
2
.
Benzin motorová nafta vyrobené do
stanou tanků středoevropských benzinových
čerpadel bezmála čtvrt roce. oce
lových nadzemních nádržích našich hlavních
rafinerií končí ruská ropa ropovodu Družba
jen pár týdnů vytěžení úpravě ropných
studní. Rafinerie samy udržují
provozní zásobu ropy dobu asi dnů, což
vyžaduje desítky obřích zásobníků kapacitou
až dva miliony tun. Stovky metrů pod povrchem se
tak plní plynové „kapsy“ obklopené vodním
pláštěm pod nepropustnou vrstvou.
Ukázalo se, několik miliard 1zemní
ho plynu lze bez vysokých nákladů vtlačit do
vyčerpaných ložisek ropy, hlubinných po
rézních nebo zvodnělých vrstev obklopených
nepropustnými horninami (zejména solemi)
nebo utěsněných prostor bývalých hlubin
ných dolů. mokrých plynojemů zvonem
plovoucím vodě ocelové nádrži přešlo
postupně suchým plynojemům, nichž plyn
vyplňoval prostor pod pohybujícím utěsně
ným pístem. Jeho
někdejší západní sektor dvěma miliony oby
vatel, odkázaných topením praktickyjen plyn
a uhlí, musel mít násilném obehnání zdí za
jištěnu roční rezervu paliv pro případ blokády
ze strany komunistické NDR, jejímž území
zůstala většina plynáren elektráren.
na Moravě kapacitou 1,7 mld. Cestu ukázali
američtí energetici, kteří dali roku 1916 pro
vozu Buffala první podzemní zásobník. Celá
Evropa protkána sítí plynovodů, zásobova
ných několika zdrojů: Alžíru, Íránu, SNS
a těžebních oblastí Severním moři.
ve skále vyhloubený sklad švédského Bro-
fjordenu skladovací kapacitu 600 000 Ze
solné kaverny ropa vytlačována přívodem
vody jejímu dnu. m3plynu.
Od plynojemu__________
k podzemním__________
zásobníkům
pro otop výrobu tepla, stoupá jeho odběr
v zimním období trojnásobek pětináso
bek nejnižší letní spotřeby. Česká
republika používá pěti podzemních zásobníků
nepropustná
vrstva
Hned první městské plynárny, vznikající
u nás začátkem padesátých let 19.
Zemní plyn však výhodou skladovat
i svém zkapalnění. Zřizují buď vyrúbaním velkých
kaveren pevné skále, nebo řízeným vyplave
ním prostor vrtech vedených mocných
slaných vrstev.
Kompresorová stanice vhání plyn sondami
do propustných vrstev, odkud vytlačuje pod
zemní vodu.
Dnes jsou naše města zásobována pouze
zemním plynem odebíraným dálkového a
tranzitního plynovodu, převážně Sibiře,
v množství kolem osmi miliard m3ročně. současné době slouží vyrovná
vání spotřeby zemního plynu světě více než
600 podzemních zásobníků celkovou kapa
citou 300 mld. Dne ledna 1961 došlo při svařování
na jeho pohyblivém pístu požáru, který hro
zil explozí plynu, takže obyvatelstvo okolí
muselo být evakuováno.
Skladování____________
kapalných paliv________
Velkokapacitní skladování ropy rozšířilo
až druhé světové válce. Motoristé mohou každé čerpa
cí stanice načerpat nádrže svého automobi
lu obvykle litrů benzinu motorové
nafty plnou nádrží mohou vyčerpání ujet
700 000 km. Jaké pro
blémy měl svět energetikou založenou jen
na uhlí, dokázal poválečný případ Berlína
