beze ztrát. Stroje zařízení, kterých
tyto přeměny probíhají, totiž nepracují ideál
ně.
Proto obvykle hned zdrojů upravují kon
centrují tak, aby daly snadněji levněji pře
pravovat spotřebitelům, skladovat zásoby
a rozvádět podle jejich potřeb. Na
jejím krytí podílí uhlí, pokryje
ropa zemní plyn. věčně obnovu
jící vodní energii elektřinu jádra“ (to je
populární název pro elektřinu jaderných elek
tráren) připadá zbývajících %.
Zopakujme si, jde uhlí, ropu, zemní plyn
a také dřevo, které hrálo dominující roli uply
nulých staletích dodnes zůstává základním
zdrojem energie mnoha rozvojových zemích.
S výjimkou elektřiny vodních elektráren primární
energie obvykle nehodí přímé spotřebě.
Z příčin, které objasníme později, pohy
buje jen mezi Běžná elektrická
žárovka navzdory svému stoletému vývoji mění
elektřinu světlo účinností sotva Zá
kladní životní proces přírody fotosyntéza -
mění dopadající zářivou sluneční energii che
mickou energii vznikajících organických látek
dokonce jen účinností pod Přesto nám
stačil stamiliony let vytvořit tenké slupce
zemského pláště zásoby uhlí, ropy zemního
plynu, něž opírá větší část dnešní energe
tiky.
• Současná celosvětová spotřeba primární
energie všech zdrojů, které naše planeta má
k dispozici, přiblížila roku 2000 mi
liardám tun měrného paliva (viz převodovou
tabulku jednotek), neboli 410 (exajoulů).
11
. příkonem) nazývá účinnost
přeměny.
Poměr mezi energií, kterou stroj nebo zaří
zení odevzdávají (tzv. výkonem), energií při
váděnou (tzv.Energii těchto přírodních zdrojů označuje
me jako energii primární (někdy též prvotní). Po
měrně příznivou účinností (95 více) jsou
charakterizovány přeměny elektrické energie
v mechanickou práci naopak. vytápění jako zdroj
průmyslového tepla slouží vedle topných olejů
a zemního plynu uhlí. Takto uprave
nou, převážně již čistější energii nebo její no
sitele označujeme jako energii sekundární
nebo též spotřební. USA roce 1996 tato spotřeba překo
nala 400 GJ, ale chudých rozvojových ze
mích průměrně desetkrát nižší. Dále
tojsou motorová paliva (benzin, motorová naf
ta, letecký petrolej), jejichž největším spotře
bitelem doprava. Horší to
s přeměnou tepla mechanickou práci, která
je základem činnosti všech tepelných motorů. Při každé dílčí přeměně
v tomto koloběhu dochází menšímu větší
mu úniku energie.
Za nejčistější nejvšestranněji použitelnou
formu pokládána elektřina, kterou obvykle
prostřednictvím velkoplošné rozvodné sítě do
dávají elektrárny tepelné, jaderné vodní. Označuje řeckým písmenem t|
(éta) zvykem udávat procentech:
TI =
výkon
příkon
x 100 %)
Naše civilizace rodila těžké lidské dřiny, kterou
si člověk začal ulehčovat zapražením tažných zvířat
a primitivním využíváním větru tekoucí vody. Pro ekologické
využití stále častěji zplyňovává. teplo, světlo
nebo pohonnou sílu.
Účinnost vždy nižší než 100 avšak u
jednotlivých druhů přeměn výrazně liší. Kvůli úplnosti bilancování zdrojů ener
gií jako primární energii zařazují energetici
i elektřinu vodních elektráren.
SVET
P N
kapalná paliva SVĚTLO
otop nízkopotencionální teplo
(do 150 °C)
průmyslové
TEPLO
vysokopotencionální teplo
(5 1500 °C)
1800 1900
25%
ČR
P N
+ SVĚTLO
VYTÁPĚN I
75%
PRŮM YSLOVÉ
TEPLO
2000
ČR měla dohnat vyspěléprůmyslové státy zvýšením podílu pohonné energie proti spotřebě tepla, kteréje
vždy spjato nižší účinností využití. Pro lepší představu: podle
současné bilance České republice spotře
bovávaných primárních zdrojů při přeměnách,
zušlechťování dopravě také následkem níz
ké účinnosti zastaralých spotřebičů důsled
ku plýtvání opravdu účinně využíváme pouhou
jednu pětinu!
Volba správných výchozích forem primární
energie konečných forem, jakých využí
váme, rozhoduje efektivnosti národního hos
podářství které země. Proto ještě musíme uvědomit, cel
ková účinnost řetězce přeměn primárních
zdrojů její praktickou spotřebu dána
násobkem dílčích účinností.
Počítáme uran, něhož naučila čerpat
energii jaderných reaktorech naše gene
race. tohoto důvodu
má energetika přednostní zájem principy
přímé přeměny, které dokáží primární energii
Zajímavá čísla
o světové
energetice
• Odhaduje se, doby svého „polidštění“
až počátku atomového věku (1950) spotře
bovalo lidstvo globálně dosažení dnešní
civilizační technické úrovně úhrnem pět
tisíc bilionů kilowatthodin energie, tedy:
5 000 000 000 000 000 kWh.
Zejména přírodní fosilní paliva nehodí
(s výjimkou zemního plynu) přímé spotřebě. Energetika však už
dávno stejně stala globálním problémem. Musejí překonávat nejrůznější
odpory, uniká nich teplo apod. rozdíl málo kva
litního energetického uhlí, které spalují uhel
né velkoelektrárny, uhlí pro malospotřebite-
le tříděné nebo briketované.
• Roční spotřeba primární energie době, kdy
pračlověk ovládl oheň, pohybovala okolo
6 GJ.
Přeměna primární energie sekundární pro
bíhá bohužel převážně tepelnými procesy, to,
jak uslyšíme dále, spjato nízkou účinností
takových přeměn. Proto nich
musíme přivádět více energie, než nám jiné
požadované formě odevzdávají.
Přeměny energie sebe navzájem nava
zují. Je
jím dominujícím úkolem zajistit dostatek
energie pro rychle přibývající populaci, jejíž
nároky spotřebu energie pokrokem civili
zace značně narůstají. Zdroje primární energie
se však rychle vyčerpávají.
0 účinnosti přeměn
energie________________
Již úvodu jsme příkladu uhelné elek
trárny obvyklého využívání elektřiny do
mácnosti naznačili, jakými kombinacemi pře
měn musí projít energie čerpaná primárních
zdrojů, než promění např
