Energie a človek

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.

Strana 4 z 60

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V jed alých stá tečků žil rolník Wučang-fu. Kr. Bylo také nespravedlivé přičítat tradi­ cionalismus jen venkovanům. Člověk přestal spoléhat na dary přírody (lov sběr), usadil začal pěstovat rostliny chovat užitková zvířata.) Své využití našlo vodní kolo Evropě při čerpání vody ovšem zavlažování, ale k odvodňování dolů. když silniční parovozy nedosaho­ valy zpočátku žádné závratné rychlosti ko­ čár koňmi hravě předjel, nové neznámé stroje budily takovou nedůvěru, jejich pro­ voz byl svázán řadou kuriózních pravidel. Neodradily tom ani výpočty ctihodných univerzitních (!) učenců. Opatrní zákonodárci nejen stanovili maximální rychlost (zhruba km/h!), ale před vozem musel utíkat běžec červeným praporkem a trubkou upozorňovat solidní měšťany, že se blíží funící parovůz. nechuti změ­ nám vypráví historka starověké Číny. Římanů. Nešlo však jen samotné využití energie. Výjimky byly dvě: energie vody, nejpozději od tisíciletí př. To­ též týká procesu splavňování řek jejich propojování kanály (významné zejména zá­ padní Evropě) pro dopravu. století parní stroj. Vodní kolo oné podobě znaly zřejmě všechny civilizace Starého světa nikoliv však Ameri­ ka. Ale teprve tisíciletí př. stře­ dověku (zřejmě pod vlivem Číny) bylo užívá­ no nejen pohonu mlýnů, ale bucharů, pil, dmychadel atd. Vodní kolo patří prvním motorům. Dokládá proslulý římský učenec Mar- cus Terentius Varro (opíral přitom mno­ hem starší názory Aristotela), který rozlišoval tři typy nářadí: mluvící otroky, polomluvící - zvířata konečně němé, což bylo nářadí podle našich představ. Zároveň byl člověk odedávna výborný pozorovatel do­ kázal přírodě inspirovat. Dokonce, pokud není zkost­ natělý, nebrání ani pokroku. Několik spojených kmenů před­ stavovalo první vor, který zároveň hodil k přepravě dalších nákladů například vel­ kých kamenů monumentální stavby tom, že nebyly jen výsadou Egypta, svědčí na­ příklad proslulý Stonehenge Anglii). Podle charakteru toků užívalo vodní kolo buď svrchní, anebo spodní pohon, méně i střední náhon. Ovšem přes množství vynálezů i Anglii novoty mnoha případech těžko prorážely stojaté vody. Teprve přenesení páry koleje prolomilo omezení rychlosti záhy nastal opačný efekt. Vodní kolo bylo ještě dlouho poté hlavním motorem evropské civilizace. Kr. Když všiml, jak vítr podporuje hoření, zavedl umělý vítr - měchy. jedné, průmyslové, jsme již mluvili. Pokáce­ ný osekaný kmen stromu místo určení po vodě dopravil mnohem snadněji dřív než po souši. tak většina obje­ vů možného využití energie starověku (i dlouho poté) měnila jen hříčky kuriozity. Sázekmilovní Britové začali předstihovat v dosažené rychlosti.“ Historka hovoří vše. Jen bychom měli uvědomit, konzervatismus své kladné stránky. totiž doklá­ dá, největší stavba nemusí být nejvýhod­ nější. Ovšem těch bylo dost., rozvojem prv­ ních civilizací údolí Nilu Mezopotámie, máme doklady užití vodního kola. dáno tím, že byl odedávna rytmus prací sladěn pří­ rodními cykly měl svou neměnnou podobu. Jeho užitkovostje menší než řady méně rozlehlých rybníků. využívaná především k závlaze (vodní kolo čerpání, méně na mletí), energie větru, sloužící jako pohon plachetnic námořní dopravě. Stavbou jezů zadržování vody, náhonů, nut­ nou regulací břehů potřebou poměrně přes­ ných součástek přispívalo využívání energie k rozvoji civilizace straně jedné, ale eko­ logické kultivaci krajiny straně druhé. Stráží hodnoty společnosti zaruču­ je její stabilitu. Hovoří běž­ ně „konzervativních“ Angličanech, ale prá­ vě téhle zemi byla odstartována průmyslo­ vá revoluce. Podívejme ale, jak člověk postupně od počátku své historie učil ovládat jednotli­ vé zdroje energie. století později Schwarzenberský kanál spojující Vltavu unajem (Když jsme se dostali jižních Čech, připomeňme monu­ mentální rybník Rožmberk. Jeho přirozený tradicionalismus tím ovšem ne­ změnil. Pokud byl poblíž vodní zdroj, nahradilo kolo napojené soustavu korečkového čerpadla, sacích ventilů Ar­ chimedova šroubu úmornou, hlavně nesmír­ ně monotónní dřinu lidských zvířecích sva­ lů. Nejpr­ ve bylo ovšem kolo horizontální, které mělo sice menší výkonnost, ale umožňovalo využít otáčení osy mletí přímo, bez dalších převodů. venkově žila konce 19. Vodní proud byl užíván již době ka­ menné zprvu ovšem jen dopravě. Tím lze za jediný den bez únavy zavlažit sto e rolník odpověděl: istr učil: Jestliže vědění strojích své přednosti, pak má jistě také své vady. Prvním skokem však byla re­ voluce neolitická.Revoluce Nehledě četné revoluce dějinách, kte­ ré měly oné zemi změnit sociální struk­ turu, proběhly lidské společnosti skuteč­ nosti revoluce pouze dvě. Mlýn horizontálním (vlevo) vertikálním (vpravo) vodním kolem. FilosofAristoteles však zároveň správně poznam enal, kdyby: „člunky samy sebe tkaly paličky samy hrály kytharu, nebylo třeba otroků“. Totéž týkalo vyvážení suroviny (uhlí, rudy) hlušiny hlubokých dolů. 2 . Svědčí tom potíže s prvními dopravními prostředky poháněný­ mi párou. Jakékoliv vychýlení strany přírody nebo člověka znamenalo neúrodu, hlad často i smrt. ohl byste, pane, pokračovat cestě? Zavodňuji své pole celým srdcem nedokáži se ěnit. Druhým pádným „důvodem“ proti využívání zdrojů energie, které jak ještě uvidíme znal člověk již nejpozději sklonku doby kamen­ né, byla snadno dostupná sila zvířat přebytek lidí, otroků, znevolněných rolníků. Voda Voda představuje dnes jeden nejlevněj­ ších hlavně ekologicky nejčistších zdrojů energie. nás ovšem můžeme také pochlubit výjimečnými vodními díly jako byla dlouhá Zlatá stoka vybudovaná Štěpánkem Netolic počátku 16. Nejde to, bych neznal mostovou studnu, ale nechci ouží­ vat. dnes době etapy vědeckotechnic­ ké revoluce platí, nejmenší sklon změ­ nám mají obyvatelé venkova. Vystřídal až na sklonku 18. Provoz také musel probíhat stanovených denních hodinách. Vodní kolo Tento první stroj využívající energii vody byl (na rozdíl pozdějšího užití) zaměřen výhrad­ ně čerpání vody pro zavlažování polí. Každý den úsvitu vzal velký džbán celý den ním oddaně sestupoval do hluboké studny, aby nabral vodu pro závlahu svých políček. den stačil zavlažit jedno pole. sto­ letí naprostá většina celé populace řadě zemí je tomu tak ostatně dosud). Ty totiž dokládaly, při rychlosti větší než 46 km/h cestující vlaku udusí násled­ kem vzduchoprázdna, které mělo díky rych­ losti vagonech vzniknout. Kr. Jel kolem učený Teng Si, zastavil za­ čal Wučang-fua poučovat: „Existuje stroj, vzadu těžký vpředu lehký, kterému říká mostová studna. Energie vody pohonu mlýna (rovněž pro­ střednictvím vodního kola) však spolehlivě doložena století př