První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 34 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Naznačí, jak jsou propojeny další
vědou genetikou jak tyto poznatky lze
aplikovat medicíně lidské veterinární, která
se vyvíjí hlavně metodou pokusů omylů. Myši ulevují vedra
stejným způsobem: tlapkami roztírají sliny
po drobném tělíčku. Věda, která zabývá přizpůso
bením funkcí organismů různých okolností
- fyziologie, osvětlí, jaké fyzikální chemické
děje nás probíhají jak projeví orgánech
a tkáních. Sloní uši tedy
představují jakési výměníky tepla.
Celkový metabolismus živočichů vůbec vy
kazuje průběhu dne cyklické změny. Žádnýjiný savec
by tak koncentrovanýpříjem vody nevydržel, ale červená krevnítělíska velblouda vodu vstřebajíajejich objem
se přitom zvětší víc než dvojnásobně.
■ M
Z Allenova klimatického zákona plyne, že
čím blíže tropům zvířata žijí, tím mají delší
ocas, koncové části těla uši, zobáky kon
četiny. Tento postup jim přináší
rychlou úlevu vláha srsti vypařuje dva
krát rychleji než sloní kůže. Ochlazení pak znamenalo velkou ztrátu vody.
Vzpomeňme zajíce králíky. tohoto
stavu upadají někteří obratlovci bezobratlí,
aby vyhnuli vysokým okolním teplotám
nebo nebezpečí vysušení. Denním rytmickým změ
nám podléhá vedle celkového metabolismu
i pohybová aktivita, tělesná teplota dokon
ce aktivita některých enzymů.
Jak přežít horko
Výměna tepla mezi zvířetem prostředífn.
32
. Není žádná zbyteč
nost dlouhý ocas uši pomáhají vzdorovat
přehřátí tím, zvětšením povrchu těla zvyšu
jí ztráty tepla. Tyto
vědy nám pomáhají dobrat porozumění
tomu, kdo jsme jaké naše místo tomto
světě. fra rve eln é
o í
teplota míra metabolismu klesá. Větši
nou jsou dědičně podmíněny, ale jednotlivá
maxima minima možno ovlivnit různými
ději prostředí změnou rytmu osvětlení, do
bou příjmu potravy, některých případech
i změnou teploty. Nechávajísvou teplotu během dne noci kolísat, proto nepotřebují tolik vody
na ochlazovánípocením. Samozřej
mě vyskytuje riziko nehybností spoje
né zvířata mají omezenou možnost uniknout
před dravcem. sloni si
chladí tělo tím, mávají ušima. úmorném pochodu se
velbloudi vrhajíkprameni pijíbez přestávky najedno napitípozřou více než sto litrů vody. Vedle denních
rytmů existují spontánní rytmy měsíční (men
struační cyklus) sezónní (tahy ptáků, hiber
nace).
Fyziologicky shodná zimním spánkem je
letní estivace, která vyskytuje hlavně step-
ních pouštních savců období přechodného
nedostatku čerstvé potravy vody. Proto němu uchylují, jen
když jsou energetické zásoby velmi nízké. Čím teplejšíje podnebí, tím mají těle
více rozličných výrůstků: chocholek, růžků,
límců jiných ozdob. Ale jenom
to ochlazení nestačilo celém velkém
povrchu tlusté sloní kůže nenachází ani je
diná potní žláza, proto při přehřátí snaží
ukrýt stínu nebo polévají vodou. Když pak přijde nouze, velbloudí erytrocyty odevzdávají vodu strá
dajícímu tělu. Není-li
však stín vodní nádrži daleko, zasunují
chobot tlamy, naberou sliny zavlažují si
hlavu, plece hruď. Proč vlastně
velbloud hrbatý tuk není rovnoměrně rozložen pod kůží? Rovnoměrná vrstva tuku totiž tepelně izolovala
a organismu hrozilo přehřátí.
Kdo člověk?
Den začínají velbloudi velkou tepelnou ztrátou, cožjim umožňuje pohlcovat množství tepla během dne, aniž
by dosáhli nebezpečných teplot. toho plyne, velbloudím těle kromě hrbů plní úlohu „sudu také krev.
Tento sklad neníjen zásobárnou energie pro případ nedostatku potravy, ale malou nádrží vody, neboťpři
spalování tuku organismu vytváří metabolická voda: 100 tuku poskytne 107 vody. člověka
je minimum tělesné teploty ranních ho
dinách maximum navečer. Někteří malí savci,
jako třeba určité druhy veverek, přečkají léto
v norách, přičemž jejich teplota dosahuje okol
ní teploty.fra rve é
te eln í
o ^
ro é
sluneční světlo
p častice
.
Způsob, jakým naši živočišní druhové
čelíme nejrůznějším přírodním nástrahám,
může naznačit mnohem více, než první
pohled patrné. Je-li potravy dostatek, přemění velbloud strávené cukry tuk ten ukládá hrbu
