První česká obrázková encyklopedie energetiky přináší názorný a úplný pohled na energii v jejích nejrozmanitějších formách, s nimiž se setkáváme v každém okamžiku našeho života.Je to první dílo tohoto druhu u nás, navíc od výhradně českých autorů, předních odborníků v energetice a příbuzných oborech, schopných podat problematiku čtivou a populární formou.Stovky názorných obrázků, schémat, grafů a fotografií umožňují vytvořit si jasnou představu o probírané tematice.
Strana 12 z 60
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Jejich
výsledkem jsou všechna současná velká pohoří.
V moderní době stojí zmínku sopečný vý
buch ostrově Krakatoa Indonésii, ke
kterému došlo roce 1883.... . Po
stihují jen omezené oblasti zemské kůry je
jich výškový rozsah dosahuje km... Při
velmi vzdáleném přirovnání lze tento jev ozna
čit volný pád, těžší horniny přesunují
k těžišti Země tím klesá jejich potenciální
energie... nej
nápadnějším nich patří veškeré projevy sopeč
né činnosti..
V zemském plášti pohybu obrovské
množství látek..
Teplotu můžeme měřit přímo jen povr
chu Země řádově kilometrových hloubkách
v dolech vrtech.
A kůra
B zem.. Pod nánosy sopečného popela zůstalo
po staletí uchováno úžasné svědectví životě
starověkého města.
10
Konvekčníproudění svrchním plášti..tlaky, dochází narušení elektronového
obalu atomů.
Právě kontaktech, místech dotyku těchto
desek nacházíme pásma činných sopek vy
sokou aktivitou..
Bullenův model Země. Toto oddělování různě hustých látekje způ
sobeno zemskou přitažlivostí gravitací..
Obrovská energie sopečných výbuchů měla
vliv historii lidstva. dlouhých časových obdobích tak
došlo podstatnému přemísťování celých kon
tinentů.. Protože však energie jako taková
neztrácí, přeměňuje energii tepelnou
a popsaný jev tedy jedním vnitřních zdro
jů zemského tepla. Jejich řešení však s
sebou nese příliš velké riziko..
K dalším projevům vnitřních sil Země patří
pevninotvorné horotvorné pohyby zemské
kůry. větších hloubkách se
teplota určuje měření různých fyzikálních
jevů jejich hodnocení základě našich
seismický klid
postup vlny
.. Jde hlavně uran U238
a U235, thorium Th232a draslík K4n...
Také zemském plášti panuje porovnání
se svrchními zemskými obaly vysoký tlak a
hustota pohybuje hodnotách vět
ších než hustota hornin zemské kůře. Pevninotvorné pohyby jsou velmi poma
lé, postihují rozsáhlé oblasti zemské kůry je
jich vertikální výška dosahuje nejvýše km.... zemskou kůru její
povrch tak působí mocné vnitřní vlivy.. Zahřáté horniny stoupají je
jich místo zaplňováno chladnějšími hornina
mi vyšších vrstev... plášť
E vnějšíjádro
F přechodná vrstva
G vnitřníjádro
6378 5150 2900
. Tento jev
se názorně přiblížitjednoduchým pokusem;
zatřepeme-li zkumavkou, níž několik růz
ných kapalin, které spolu vzájemně nemísí,
začne chvíli dně zkumavky usazovat
kapalina nejhustší nad postupně méně hus
té.........
2 postup vlny
t •
Seismické vlny. Tragická událost zname
nala druhé straně pro archeology hotový
poklad. Dojde-li setkání dvou takto pohy
bujících desek, mohou vznikat zemětřesení. technického hlediska
nejde otázky neřešitelné. zde velká hustota, jaká jinde
na Zemi nedosažitelná..
Rychlosti těchto pohybů jsou řádově centime
try rok. li-
tosférických desek, které pohybují, „pla
vou“ plastičtějším podkladu astenosféře. 1. Asi nejproslulejší výbuch Ve-
suvu, který roku zničil městečka Her
culaneum Pompeje. Při tom
to výbuchu byl vyvržen sopeč
ný materiál objemu 17
krychlových kilometrů.
Ještě mnoho měsíců po
výbuchu koloval nej
jemnější sopečný
prach popel
ovzduším pla
nety..
Zdroje vnitřní
energie Země
V hlubinách Země dochází nepřetržitě pře
mísťování hmoty. Ve
spodním plášti mají seismické vlny nejvyšší
rychlost zemském tělese, 13,6 km/s...
na ostrově Théra Egejském moři, přivodil pád
vyspělé kultury Krétě zničil mocnou ná
mořní říši, která neměla době významněj
šího soupeře.
Horotvorné pohybyjsou naopak poměrně rychlé
(ovšem podle geologického chápání času).. Například výbuch sop
ky, kterému došlo kolem roku 1500 př.
Tepelná energie také uvolňuje při přiro
zeném radioaktivním rozpadu nestabilních
izotopů některých prvků.
Podle jedné vědeckých teorií zemská
kůra rozlámána přibližně bloků, tzv. Těžší látky klesají středu
Země lehčí posouvají vzhůru. Kdyby lidstvu někdy budouc
nu podařilo využít třeba jen část energie skryté
v dosud činných sopkách, znamenalo ob
rovský krok kupředu.
Průchod seismických vln Zemí
