Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 89 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zavádění vědecké organizace práce však bylo pro československou výrobu všech oborů dosti nákladné. 88 . V době první Československé republiky začaly uplatňovat systémy Američa­ nů Fredericka Winslowa Taylora (1856-1915) Franka Bunkera Gilbretha (1868-1924), Poláka Karola Adamieckého (1866-1933), Francouze Henri Fayola (1841-1925) Čechů Albína Bašuse (1885-1914) Václava Verunáče (1893-1960). Vedení elektrotechnických továren však brzy po­ chopila, značka ESČ potvrzením kvalitní výroby bezpečnosti zboží často udělení značky využívala reklamně. Stroje bývaly seřazeny tvaru podkovy jejich stře­ du stála výdejna nářadí, výkresů kontrola. Později prostřednictvím ČSN vstoupil EZÚ Celosvěto­ vého čertifikačního systému pro bezpečná elektrická zařízení výrobky (System for Conformity Testing Standards for Safety Electrical Equipmcnt IECEE) do Světového certifikačního systému pro elektronické součástky (Quality Assesment System for Electronic Componcnts IECQ). Normalizační činnost všeobecnou elektrotechnickou podporoval rozvoj česko­ slovenské racionalizace patentové činnosti.23 roce 1904 například zahájily racionalizační program Škodovy závody Plzni poté myšlenky vědecké organizace práce zaváděl obuvnický podnik Tomáše Bati praž­ ská firma Jindřich Waldes spol. Válečná výroba, silný konkurenční boj po 1. Povinná kontrola elektrotech­ nických výrobků byla nařízena roku 1945 vyhláškou ministerstva průmyslu číslo 340. drobné kovové zboží.22 EZÚ vydával mimo původního ovál- ku ESČ (pro elektrotechnické elektronické výrobky materiály, elektrické spotře­ biče, přístroje nářadí součástky) několik dalších značek: pro označení vyni­ kající kvality elektrotechnických výrobků, přístrojů, spotřebičů, ale vybavení a materiálů, kroužek uvnitř číslem zkušebny 201 jako znak kvality určitém pro­ středí tvrdými klimatickými jinými podmínkami, nebo ESČ pro elektrická vybavení automobilů jako příslušnost mezinárodnímu systému IECEE, vydá­ vajícím certifikáty CB. ISA stala roku 1946 Mezinárodní standardizační organi­ zace.zpočátku dobrovolná zahajovala základě dohody výrobce zkušebny po­ dle předem zadaných podmínek. EZÚ udržoval členství původních mezinárodních normalizačních organizacích, jako byly 1EC ISA. Význam zkušebny podtrhlo to, státní za­ kázky roku 1936 osvědčení výslovně vyžadovaly. většině strojírenských a elektrotechnických podniků uplatňovaly jen jednotlivé prvky vědecké organi­ zace práce, proto byly málo účinné. International Organization for Standardization (ISO), stejnými stanovami jako původní instituce. světové válce, ztráta odbytišť bývalé monarchii, sériovost výroby hospodářská krize 30.24 Na základě jejich poznatků byla mnoha elektrotechnických podnicích zavedena například linková výroba. Racionalizace vědecká organizace práce českých zemích před světovou válkou objevovaly ojediněle. jejím základě byl zkušebny ESČ lednu 1952 výnosem ministerstva strojírenství ustanoven Elektrotechnický zkušební ústav (EZÚ), který roku 1966 stal první státní zkušebnou číslo 201 Ústavu pro normalizaci měření. Znalosti racionali­ zaci vědecké organizaci práce přicházely Československa většinou přes Ně­ mecko nebo přímo Ameriky. letech zvýšily zájem vědeckou organizaci práce. efektivitě takovéto organizace práce přispívala normotvorná činnost oboru