Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 81 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vládní nařízení číslo 54/1920 zákonu číslo 438/1919 Sb. Grémia elektrotechniků Praze Brně, Svaz elektrotechnických živností pro Československou republiku další zájmová a spolková elektrotechnická sdružení. Československá národní rada badatelská. roce 1927 stál podílel elektrárenských společnostech 15,1 samospráva 75,8 soukromníci 9,1 což dokládá tabul­ ka (sir. Čechách bylo vytvořeno takových podniků, Moravě 4, na Slovensku Podkarpatské Rusi Celkem začalo pracoval všeužitečných elektrických podniků. (sir. K elektrotechnickým státním úřadům, zřízeným právě základě zákona číslo 438/1919, mimo ministerstva veřejných prací jeho elektrotechnického oddělení a poradního sboru pro záležitosti soustavné elcktrizace elektrotechnického prů­ myslu, patřily: Státní stavební oddělení zemské politické správy Praze, Brně a Opavě, Referát veřejných prací pro Slovensko pro Podkarpatskou Rus, Patentní úřad Cejchovní úřad. ČSR o elektrizaci přinesly dílčí legislativní změny17 období mezi lety 1921—45.16 Úpravy původního zákona číslo 438/1919 Sb. Český odbor zemského úřadu zvelebování živností markrabství Moravském v Brně, Masarykova akademie práce. Její úroveň klesala podle tabulky (sir. 187) západu východ. Přesto všeužitečné podniky staly základním stavebním ka­ menem československé energetiky, uspíšily provedení elcktrizace vytvořily jádro územních elektrizačních soustav. a ČSR15 rozpracovalo způsoby podnikání. z. Tato ne­ jednotnost vyvolávala určitých oblastech konkurenční střely mezi podniky obou uvedených kategorií. 186). ČSR. Ostatní elektric­ ké podniky zůstaly pod správou ministerstva obchodu jako živnostenské. který byl zevrubně propracován, dala vytknout jen určitá nejednotnost daná tím, upravoval jen zájmy všeužitečných elektrických podniků, které podřídil ministerstvu veřejných prací.stoupen československý stát prostřednictvím svých územních celků (1920-27: Ce­ chy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus; 1928-38: země Česká, země Moravsko-slezská, krajina Slovenská země Podkarpatoruská), korporace místní samosprávy družstva soukromníci. podporu této činnosti byly připravová­ ny normy předpisy pro provoz všeužitečných elektrických podniků, nichž pře­ devším pracoval Elektrotechnický svaz československý. Mezi povinnosti všeužitečných podni­ ků podle zákona náleželo provádět soustavnou elektrizaci vymezeném území, za­ jistil státní správě přednostní dodávky elektřiny, dodržovat sazby, dodával elektřinu každému spotřebiteli, prováděl opravy, stavět nové elektrárny, rozvodné sítě vy­ pomáhat sousedními elektrárnami. Elektrotechnický svaz československý. Tylo celky samy nebo dosavadními elektrárenskými svazy družstvy převzaly spolu státem základního kapitálu podniku zajistily trvale rozhodující vliv jeho správu. letech 1922-28 výroba zvýšila skoro dvakrát, stejně jako nárůst spotřeby elektrického proudu jednoho obyvatele, což patrné tabulky č. Všeužitečné elektrické podniky vznikaly zejména v letech 1920-24. Tyto úřady jejich činnosti doplňovaly samosprávné orgá­ ny: Zemský správní výbor Praze Brně odbory strojním elektrotechnickým. Spotřeba elektrické energie byla jednotlivých městech různá. Výroba spotřeba elektřiny Československu uvedených letech stále rov­ noměrně zvyšovala. Zákonu číslo 438/1919 Sb. Výroba elektric­ 80 . 186)