7 Krásny legislativním stavu
v elektrotechnickém oboru několikrát přednášel jak Vídni, tak Praze upozor
ňoval především neodkladnost zpracování elektrizačního zákona. Tyto podni
ky měly mít zásadně výlučné právo zásobování elektřinou územíjim přikáza
ném, různéfinanční výhody uplynutí koncesní doby let, která mohla být pro
dloužena let.Legislativní úpravy pro výrobu dodávání elektřiny letech 1882-1902, zpočát
ku pro osvětlování pak pro jiné účely, zařadily svých právních kodexu jako
první Velká Británie, Itálie. List kvůli elektri
začnímu zákonu spojil finančním referentem zemského moravského výboru Plu
hařem poslancem, ekonomem Janem Rozkošným (1855-1947). Tento
další nepřijatý vládní návrh však vyvolal nutnost koncepčně řešit elektrizační pro
blém seznámit ním širokou veřejnosti. Krásného zákon zaváděl: . Osnova narazila velký odpor, neboť
sloučila slaboproudá zařízení, tvořící nesporný státní monopol, silnoproudými
zařízeními, která byla dosud oborem soukromého autonomního podnikání. února 1894 podal poslanec Exner sněmovně návrh elek-
trizaci země. století snahy prosadit elektrický zákon, avšak
bezvýsledně.10 květnu 1913
a znovu února 1914 Moravském zemském směnu objevil návrh zákona, kte
rý připravili konstrukční elektrotechnik Vladimír List, ekonom Karel Engliš
(1880-1961) právník František Wcyr (1879-1951), profesoři brněnské České vy
soké školy technické, ale nebyl projednán. Roku 1902 elektrizačním
právem začal zabývat právník Arnold Krásny ministerstva železnic, který jako
vzorový vybral švýcarský zákon téhož roku. měly připadnout bezplatně státu, kterýje mohljiž letech
vykoupit. Překážkou přijetí zákona Moravě byl
především vliv vlastníků velké elektrárny AEG Union Oslavanech," moravských
Němců, kteří elektrárnu museli poskytnout pro celozemské elektrizační potřeby.
78
. Roku 1908 sama vídeňská vláda předloži
la osnovu zákona kladení telegrafních telefonních (slaboproudých) vedení ve
dení „pro světlo pohon“ (silnoproudých).. roce 1910 Křižík svůj projekt
bez úspěchu zopakoval železniční radě. Dne 26.
Na základě Krásného upozornění vídeňská vláda předložila roku 1908 poslanec
ké sněmovně návrh zákona propůjčení užívacích práv pro elektrická vedení ve
řejných komunikacích cizím majetku schvalování elektráren. Návrhem na
elektrizaci roce 1905 zabýval František Křižík, který podal Jiřímu Lob
kovic.6 ale jeho podnět nebyl ani projednáván.8 roce 1910
uveřejnil Krásny spis Die Aufgaben der Elektrizitátsgesetzgebung, který obsaho
val návrh elektrizačního zákona (Gesetz Uber elektrische Anlagen-Elektrizitátsge-
setz). počátku 20. Pro každou zemi měla být zřízena vzoru železničních knih elektráren
ská kniha, níž zapisovala všechna elektrická zařízení, čímž byl elektrár
nám usnadněn úvěr"?
Proti Krásného návrhu protestovala územní samospráva, neboť měl výrazné mo
nopolní prvky, proto také nebyl přijal.
K zavedení zákona elektrizaci burcovaly přednášky Vladimíra Lišta letech
1909-11, proslovené při různých příležitostech Moravě. zemskému maršálkovi Českého království.5 Rakousku-Uhersku, kde vycházelo pouze ministerského naříze
ní, sílily koncem 19. kategorii všeužitečných elektrických podnikli,
jimž příslušelo všem nemovitostem užívací vyvlastňovací právo.. Francie, Německo Švýcarsko poté následovaly
další země
