Roku 1930 získali novou li
cenci vídeňského Berlineru systém zmenšeným Strowgerovým voličem za
koupili této firmy vybavení své nové továrny. Ani Brandt, ani Berliner nemě
li zájem vstoupit kapitálově Microphony, patrně proto, nebyla akciovou
společností.
Bez zahraniční kapitálové účasti zůstala 20. Měli však dobré kon
takty ministerstvo národní obrany, získali několik větších zakázek jejich firma
se mohla rozrůst. době Pražského povstání května 1945 vysílače, umístěného na
zahradě Microphony, ozvalo volání pomoc občanů hlavního města. prosince 1945 vstoupila nově utvářejícího ná
rodního podniku TESLA. vyhoření smíchovské provozovny několika dalších stěho
vání nevyhovujících prostor pro výrobu zejména manuálních telefonních ústředen
typu účastnických přístrojů zakoupili Knotkové větší parcelu podni
katelů Harlase Brázdy Strašnicích, kde roce 1931 dokončili stavbu vlastní
moderní továrny. 30.18 období světové
války Microphony vstoupila kapitálovou spoluúčastí německá firma Lorenc
z Berlína. Později byla firma zastupována jen bratry Knotkovými, nichž
starší Ludvík měl strojnické mladší Antonín ekonomické vzdělání. letech telekomunikačním
oboru pouze pražská firma Microphona tisku běžně označovaná jako Mikrofo-
na). Strašnická to
várna byla znárodněna 22.
76
.
Knotkové začínali malé dílně Jirečkově ulici Letné. odchodu Sedmidubského roce 1920
převzal celý podnik Knotek, který tiché společníky přijal svého bratra Anto
nína Frenzela. Obchodními transakcemi pře
šla společnost roku 1933 firmu Radiotechna, která posléze vlivem přísunu ně
meckého kapitálu byla transformována firmu Telefunken, Praha.
Microphona úspěchu telefonními ústřednami, polními účastnickými tele
fony, bleskojistkami, palubními přístroji, zaměřovači, zesilovači, přepojovači, sig
nalizačními systémy letištními vysílači vyráběla první české rozhlasové přijíma
če názvy „Kongres“, „Klasik“, „Melodie“ „Rytmus“.jež zastupovala Československu firmu Telefunken. roce 1927 přestěhovali pronajaté tiskárny Melantrichu na
Smíchov, kde začali vyrábět podle patentu svého konstruktéra Václava Vinšálka au
tomatické telefonní ústředny tzv. šedcsálkového systému, které pak vyráběly ví
ce než dvacet let.17 Firma vznikla původně roce 1919 jako veřejná obchodní společnost Jero
nýma Sedmidubského Ludvíka Knotka. Pracovali podle licence Brandta pobočkové ústředny, která
se však nehodila pro větší celky veřejné ústředny
