Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 67 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
akciové společnosti stoupala výroba lokomotiv automobilů. Kolbenova činnost ČKD nebyla jeho jedinou aktivitou. výrobě silnoproudých strojů zařízení využíval Kolben licenci americké firmy Westinghouse Electric and Mfg. Naopak rozhodla, nutné nabídnout francouzskému kapitálu účast Československých podnicích, tak zainteresovat Francii jako tvůr­ ce versailleského systému osudech Československa. Elektrotechnika tvořila jeden výrobních programů tohoto gigantu. března 1939 musel složit svou rezignaci všech funkcí ČKD rukou Jaro­ slava Preisse, který přišel roce 1920 správní rady EAS jako zástupce Živno- banky jenž vykonával dlouhou dobu funkci předsedy správní rady ČKD. Kromě toho Emil Kolben působil správních radách jiných továren, zabýval přípravou od­ borné technické literatury, doma zahraničí stále publikoval nejen časopisecké člán­ ky elektrotechnického, ale hospodářského, dokonce filozofického zaměření zají­ mal pražskou dopravu, níž chtěl prosadit trolejbusy elektromobily. Škodovka lak dostala prostřednictvím svého hlavního akcio­ náře Schneider Creusot, Cie, sféry vlivu finanční skupiny L’Union Européenne 66 .době mezi dvěma světovými válkami neměl výjimkou Škodových závodů v Československu podstatě vážného konkurenta stal druhým největším stro­ jírenským závodem republice osvědčenou značkou ČKD. Dne 22. Company East Piusburghu," kterou získal již roku 1922, napojení na uvedenou americkou firmu využíval ČKD. obecních volbách létě 1919 však vládě Rašín již nezasedí sociálnědemokratická Tusarova vláda k transakci nedala souhlas. Zakončení Kolbenova života však bylo tragické. Škodovy závody svými pobočkami, strojírnami Plzni, Hradci Králové a Prazc-Smíchovč, měly být létě 1919 převedeny pod sféru vlivu české kapitá­ lové skupiny. O Škodovku projevil zájem francouzský zbrojní koncem Schneider Creusot, Cie, který podnikal elektrotechnice. roku 1930 byl čestným členem Elektrotechnického svazu československého, kde za­ býval tvorbou elektrotechnických norem předpisů13 pro Československou republiku. Osmdesátiletý Kolben byl června 1943 trasportem14 číslo 155 deportován Prahy Tere­ zína, kde již července zemřel. Škodovka byla světové válce tíživé hospodářské situaci, kte­ rou hodlala řešil rozsáhlým úvěrem Živnobanka, jež měla čele syndikátu bank vést odkoupení akcií barona Škody. Návrh výkonného výboru Živnobanky pod­ poroval ministr financí Alois Rašín Kramářova vláda.). Zís­ kala rozhodující vliv správní radě kontrolu generálního ředitelství, které bylo přeneseno Prahy. Jeho podnikavý duch stál roce 1919 též zrodu Pražské továrny káble Hostivaři, společnost ru­ čením omezeným, kterou nechal vybavit nejmodernějšími stroji níž pracovalo na 300 zaměstnaců, Pražské elcktroizolační továrny Hloubětíně 150 pracov­ níky. Emil Kolben nevyhověl roce 1939 rasistickým předpisům nacistických okupantů neárijském původu. Obě továrny12 Kolben spravoval spolu svým synem zetěm. Tento podnik odkoupil 000 akcií barona Ško­ dy, tak majoritní balík akcií dostala rukou francouzská kapitálová skupina. Pre- issův návrh byl koncern ČKD valnou hromadou akcionářů dne října 1940 přejmenován kvůli židovskému Kolbenovu původu Českomoravské strojírny, ak­ ciová společnost (Bóhmische-Mahrische Maschinenfabriken, G