Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 61 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Začala uplatňovat v různých oborech průmyslu, dopravě, službách, vstupovala oblasti kultu­ ry jejím rámci začal rozvíjet teoretický výzkum.svým studentem Whitem knihu Advanced Logical Circuit Design Techni- ques, vydanou Garland STPM Press New Yorku, květnu následujícího roku zemřel. těmto firmám, které získávaly lukrativní státní zakázky které byly tomto prostředí nejsilnější, patřily Siemens Halske. Do českých zemí celého Rakouska-Uherska dodávalo elektrotechnické zboží několik firem, jejichž sídla byla soustředěna hlavních městech monarchie, Víd­ ni Budapešti, aby byl usnadněn jejich styk státními orgány. Počátky vývoje elektrotechnických firem Od poloviny 19. století. století zájem elektrotechniku stupňoval. Jejich podnikatelské záměry převážně soustředily výrobu instalaci jednoduchých součástí (tlačítka, zvonky, elektrické hodiny, regulátory, klapková tabla, bateriové přístroje). 3. Elektrotechnické firmy českých zemích Československu 3.), Deckert Homolka (spolupráce Vídní, pozdě­ ji jejich firmy vzniklo zastoupení Ericsson CSR), Scholle Loukota (in­ stalační závod, spolupracující Berliner G.2 Tyto podniky dodávaly zpočátku především různá telekomunikační zaříze­ ní pro státní sektor (telegrafní zařízení přístroje, manuální telefonní ústředny ve­ řejné pobočkové, telefonní přístroje, stavbu tratí rozvaděči apod.3. (vlastní výroba ob­ chodní zastoupení Czejja Nissl, později zastoupení firmy Standard Electric), Houdek Hervet (telefonní stanice ústředny, spolupracující Siemens Halske a dodávající především české společnosti Pražské podnikatelství pro telefony, zalo­ žené roku 1881)apod.,1 pobočný závod Vídni, založený říšskoněmec- kém kapitálu, Vereinigte Telegraphen- und Telephonfabrik, Czejja Nissl, využíva­ jící rakouského kapitálu účastí říšskoněmecké firmy Berlíne, G. Mimo Prahy tímto způsobem oboru elektronek pracoval například Olomouci 60 .3. Zájem elektrotechniku znamenal také počátky podnikání tomto oboru českých zemích. Podnikatelé českých zemích, pokud chtěli uspět konkurenci, museli volit takové cesty, aby nekřížili své zájmy těmito velkými podniky., Kapsch und Sóhne.), Doms spol.), později po­ dílely jiných slaboproudých silnoproudých zakázkách. První elektromechanické dílny, podniky galvanoplastiku elektrotechnická zařízení českých zemích vznikaly většinou průběhu 60. Složitější součástky nakupovaly zavedených zahraničních firem se­ stavovaly nich podle zakázek různá spojovací zařízení (telegrafní, telefonní, signalizační, zabezpečovací), realizovaly objednané instalace zahraničního materiálu komisně prodávaly importované elektrotechnické výrobky. let 19. Toto závislé částečně samostatné podnikání3 Praze prováděli Markus Kaufmann a PŠtross Dvořák (výroba elektrických návěstidel, regulátorů, elektrických hodin, zvonků, domácích telegrafů apod. s