Tak začala jeho vědecká
kariéra. První poznatky počítačích informatice
Hlavním propagátorem průkopníkem počítačů informatiky Československu se
stal pražský rodák Antonín Svoboda (1907-1980). době studií univerzitě stal asistentem
profesora Františka Rádla, odborníka teorii diferenciálních rovnic, prvním
Ústavu matematiky ČVUT.
Svoboda svbu ženou malým synem museli narychlo opustit Paříž. Věnoval
se opět výuce experimentální fyziky. Poté skrý
vali několik měsíců Marseille. Jeho zařízení bylo chráněno několika ame
rickými patenty, ale nevyrábělo se, proto Svoboda roce 1943 odešel Ra-
58
. ukončení
ČVUT navíc ještě studoval teoretickou experimentální fyziku Přírodovědecké
fakultě Univerzity Karlovy Praze.
V průběhu roku 1938 vrátil jako vědecký pedagogický pracovník ČVUT,
ale během půl roku byl vyslán ministerstvem obrany zahraničí, kde měl studovat
problémy systému pro řízení palby.chránil většinu vybavení Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy před jeho odveze
ním Německa, takže válce mohly výzkumy pokračovat původních třech od
děleních ústavu experimentální fyziky, spektroskopie vědecké fotografie foto
chemie. útěku jim pomohl pracovník marseilleské pobočky fir
my Baťa.73 Profesor Žáček začal přednášel již letním semestru roku 1945.74 Praze byl penzionován roku 1949, takže se
své odbornosti nadále mohl věnoval jen jako soukromá osoba.7. Nakonec dostali přes Maroko, Španělsko, Por
tugalsko Kubu USA.
3.2. čase vo
jenské služby zabýval vývojem testováním ochrany proti leteckým útokům. Tam roce 1940 zastihla okupace Francie. Stal konzultantem francouzského ministerstva války pra
coval vojenském vývoji pro Société Application Générale ďElectricité et
de Méchanique (SÁGEM)4 Paříži. Výpočet polohy letounu základě vstupních dal
provedl analogovým počítačem mechanickými pákovými operačními prvky, je
jichž teorii pro tuto činnost vypracoval. Za
čal spolupracoval ministerstvem národní obrany vývoji zaměřovačů pro řízení
protiletecké obrany.1 Pocházel rodiny profesora
průmyslové školy, absolvoval strojní elektrotechnické oddělení Českého vysoké
ho učení technického (ČVUT) roce 1931 získal inženýrský titul. Psal učebnice skripta, vedl Fyzikální ústav
pražské univerzity, podílel obnově činnosti odborných elektrotechnických or
ganizací.
V USA během světové války pokračoval Antonín Svoboda vývoji prolilela-
dlových zařízení5 společnosti ABAX New Yorku, kde stal dokonce vedoucím
inženýrem viceprezidentem.2 roce 1936 získal doktorát technických věd diser
tační práci použití tenzorového počtu distribuci elektrické energie. roce 1947 zúčastnil Sjezdu kosmických paprscích Krakově, kte
rý uspořádala Mezinárodní fyzikální unie. jaře 1948, aby vyhnul politickým
prověrkám problémům Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, přijal dlou
hodobou vědeckou stáž Svédsku. roce 1938 spolu Janem Vandem dokončil koncepci zamě
řovače, který byl oběma udělen československý patent.3 Vzhledem politickým událostem rozbití
první Československé republiky Antonín Svoboda rozhodl zůstal zahraničí,
konkrétně Francii
