století první dílny výrobny tele
grafní přístroje signalizační zařízení.
Tato organizace zůstala platnosti roku 1918, kdy ředitelství převzala do
své kompetence československá ministerstva, zejména ministerstvo pošt telegra
fů, zřízené základě zákona číslo 45/1918 Sb. svou soustavu získal světové výsta
vě roku 1862 zlatou medaili jako sedm let dříve Gintl. Další pražskou výrob
nou byla potom dílna Dvořáka Pštrosse telegrafní zvonkové aparáty. byly pošly, telegrafy telefony prohlášeny podnik Česko
slovenská pošta, spravovaný podle zásad obchodního hospodaření.
Podle rozhodnutí vídeňské vlády dne 12.zdokonalování telegrafních zařízení podílel další pražský rodák Ferdinand
Teirich (1825-1899). Pardubice pro východní Če
chy, Brno pro Moravu vyjma severovýchodního cípu mezi Těšínském Opavskem,
Opava pro Slezsko zmíněnou část Moravy, Bratislava pro západní Slovensko, Ko
šice pro východní Slovensko Užhorod pro Podkarpatskou Rus. března 1872 nahradila zrušené inspek
toráty zemích telegrafní ředitelství přímo podřízená ministerstvu obchodu Víd
ni. Vedle
signalizačních zařízení telegrafů oba zmíněné podniky vyráběly regulátory veš
keré druhy kyvadlových hodin, hodiny řízené elektricky, domácí telegrafy jedno
duché zvonky. Tuto činnost řídilo šest ředitelství pošt telegrafů, to
ředitelství Praha pro Čechy mimojejich východní části. Listy
36
. Jednou prvních byla Praze dílna podni
katele Markuse Kaufmanna (1829-1915)10 zhruba dělníky, kterou letech
1869-1870 vedl začínající František Křižík.
Správní centra telegrafu byla reorganizována roku 1872.
Nedlouho rozšíření telegrafu objevil českých zemích také telefon. Kaufmannova dílna prosperovala
a spojila vídeňskou firmou Teirich Lcopolder, čímž vznikl Allgemaine Tele-
graphen-Bauanstall sídlem Vídni filiálkou Praze. Ferdinand Teirich si
v 70. Mezi Prahou Brnem fungovalo jen jedno telegrafní vedení. Vládním nařízením číslo
206/1924 Sb. Ředitelství státního te
legrafu Vídni telegrafní inspektoráty všech zemích monarchie byly zrušeny. Začal
se podobně jako Gintl zajímat snížení počtu galvanických článků tak, aby by
ly umístěny jen konečných stanicích. Roku 1883 bylo zrušeno pražské brněnské telegrafní
ředitelství jeho místě vzniklo*reditelství pošt telegrafů, spravované minister
stvem obchodu. Kaufmannova firma dodávala insta
lovala telegrafní přístroje elektrické zvonkové signály České západní dráze
(Praha-Plzeň-Brod), Jihoseveroněmecké spojovací dráze (Pardubice-Jose-
fov-Turnov-Liberec), moravské části Severní dráhy císaře Ferdinanda (Ví
deň—Břeclav—Bohumín) uherské Východní dráze Sedmihradsku Velkého
Varaždinu (nyní Oradia-Mare) KoloŠvaru. roku 1876 pokračovalo slučování telegrafu poštou, němž bylo rozhodnu
to již listopadu 1851. roce 1920 byla Praha telegraficky pro
pojena krajskými městy. Podnik měl velmi mnoho práce, neboť bylo třeba telegrafní vedení doplnit
a rozšířil. Správu podniku
vykonávalo ministerstvo pošt telegrafů prostřednictvím šestičlenného správního
sboru.
V monarchii začaly vznikat polovině 19. době armádní služby byl přidělen telegrafnímu přístroji,
který jako absolventa polytechniky velmi zaujal konstrukčního hlediska. Spojení se
Slovenskem nebylo zatím realizováno. letech zařídil vlastní závod Bukurešli poté Vídni
