Poznámky redaktora
In: Dějiny věd techniky 1971, 129-149; Křižík. In: Svět techniky VI, 1955.
s. In: Přemožitelé času 10, Praha 1988, 36-40; Efmertová, M., Heinrich Hertz elektromagnetické vlny. označované
Sl, kterou přijala 11., Oliver Heaviside teoretická elektrotechni
ka. Změna mezinárodního významu
nastala polovině 20.1956, 659-660; Souček, J. In: Elektronika 1987, 43: Přibil, J. In: Sociál Studies Science. In: Studie technice českých zemích. In: Dějiny věd techniky 1975,
s. F., Infor
matika (skripta), Praha 1993; Wiener, N. In: Dějiny věd techniky 20, 1987, 12-28; Růžek, J., Vznik vývoj matematických
strojů nejstarších dob světové války. ÚČSSD ČSAV, Praha 1991, 290-292; Mayer,
D. In: Sborník pro dějiny přírodních věd tech
niky Praha 1961, 191-210; ENIAC. In: Elektronika 1987, 44; Šmolka,
J. 22-29; Kolomý, R., Edison. díl. In: Sborník Poš
tovního muzea Praze.,
Michael Faraday., Snahy experimentálním potvrzení některých Thomsonových zá
věrů termoelektřiny.2. Západočeská univerzita, Plzeň 1997; Nemrava, A., Ke
lOOletému výročíprvnímoderníučebnice teoretické elektrotechniky. soustavě Systéme International ďUnités. generální konference pro míry váhy roce 1960 která nás dů
sledně platí roku 1980, byl základní veličinu pro obor elektrických magnetických
veličin zvolen elektrický proud, jehož hlavní jednotkou ampér-A., Dějiny elektrotechniky (skripta)., Czech
Physicist Jaroslav Šafránek and His Televison. In:
Přemožitelé Času Praha 1988, 64-68; Černý, J., William Thomson (lord Kel-
vin). Vol., Sto let smrti Ohma.-21. farad, ohm voh. In: Přemožitelé času Praha 1987, 109-113; Nemrava, A.. Patří mezi sedm zá
kladních jednotek délka, hmotnost, čas, elektrický proud, teplo
ta, mol látkové množství, svítivost) definován takto: „Ampérje stálý elektrický
proud, který při průchodu dvěma rovnoběžnými, přímými, nekonečnědlouhými vodiči zane
149
. 38-40; Mayer, D., Příspěvek genezi Kirchhqffbvých zákonů., William Thomson
a teorie Faradayova modelu elektromagnetického pole., Sdělova
cí technika. NTM. In: Dějiny věd techni
ky 1976, 17-29; Mayer, D. In: Dějiny věd tech
niky 1973, 1-15; Mayer, D., Samuel Morse. století. In: Práce dějin přírodních věd 27. Studi
um termoelektrických jevů Seebeckova objevu (1821) doformulace zákona zachováni
energie. In: Přemožitelé času Praha 1988, 63-66; Procházková, E., Stejnosměrný nebo střídavý proud? In: Zprávy Česko
slovenské společnosti pro dějiny věd techniky Praha 1966, 22-26; Simáčková, M.
John Logie Baird. díl. 283-300; cestě kalkulačkám. Praha 1985, 198-200;
Nemrava, A.
2. In: Přemožitelé času Praha 1988, 71-74; Mayer, D. In: Přemožitelé času 5,
Praha 1988, 79-82; Šmolka, J. In: Dějiny věd techniky 1975, 197-215; Kolomý., Historický pohled vznik vývoj teoretické elektrotech
nik}1., Paměti.. In: Zprávy Komise pro dějiny přírodních, lékař
ských technických věd 11, Praha 1962, 1-6; Čapla, V.., Nad vědeckým odkazem Pascala. Praha 1952; Jí
lek, F. In: Přemožitelé času Praha 1987, 60-63; Les Télécommunicati-
ons: Histoire avenir. září 1881. In: Studie technice českých zemích., Popov. Nadas, Praha 1983, 55-70; Tůma, Guglielmo Marconi. NTM,
Praha 1986, 204-207; Nemrava. R., Sdělovací technika. In: Dějiny věd techniky 13, 1980, 50-55; Mayer, D. 22, Lon
don 1992., Uplynulo 100
let smrti Maxwella., Raný věk elektrického telegrafu. Vlastní životopis. A. Praha 1973. Teoretická elektrotechnika její výsledky
1) První mezinárodní elektrotechnický kongres Paříži, který konal 20. při
jal podle návrhu Carla Friedricha Gausse (1777-1855) Wilhelma Eduarda Webera
(1804-1891) jako závaznou pro oblast elektrotechniky soustavu měr CGS stanovil
i elektrické jednotky ampér, coulomb. Musée des Télécommunications Pleumeur-Bodou 1995; Jílek,
F. In: Dějiny věd
a techniky 22, 1989, 209-222; Mayer, D