Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 138 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bylo například seskupení kolem stavitele podnikatele Václava Havla, dále předseda Masarykovy akademie práce Emil Zimmler nebo profesor technické me­ chaniky ČVUT Viktor Felber,31 kteří domnívali, tržní hospodářství liberál­ ní kapitalismus přežily třeba hledat cesty řízenému hospodářství plá­ nování. Technici Československu stali početnou skupinou, která polovině 30. rakousko-uherské monarchii pro­ to byla roku 1894 založeno parlamentní sdružení ochraně zájmu techniků říšské radě. Šafránek například svedl druhé polo­ vině 30.29 Inženýři svou činností dokazovali, jsou nositeli technického pokroku zastupují nový myšlenový svět. Zájmy techniků však bylo třeba také chránit. Domníval se, hlavní ro­ li ekonomických záležitostech sehraje dostatečná konkurence bez vnějších zásahů fungující zákon poptávky nabídky. Byl znalý diplomatických jednání.metra roce 1926) apod. let dokonce uvažovalo pře­ měně senátu orgán, který sledoval hospodářskou technickou problematiku. 137 . Často úkor svých osobních či vědeckých zájmů, technické novinky. době první Československé republiky iniciovala Inženýrská komora roce 1926 založení Státní technické rady koncem 30. Technici průběhu první poloviny 20. ekono­ mické oblasti nevěřil reformním zásahům ekonomiky. století stávali funkční elitou27 republi­ ky, proto podle svého osobního založení vedle své odbornosti působili spo­ lečnost sociálně mravně28 jako politikové, diplomaté jako významní světově uznávaní vědci. století boj zavedení televizního vysílání Československu, který byl ukončen světové válce realizací pravidelného televizního vysílání ro­ ku 1953. let 20. Oponentem korektorem těchto snah byl jisté míry Vladimír List,32 který díky své praxi mezinárodním kontaktům byl dobře obeznámen možnostmi i perspektivami techniky. Zapojil badatelských, výrobních spolkových, pře­ devším elektrotechnických aktivit. Navíc českém prostředí hrála technika vždy významnou úlohu a vzhledem úspěšné industrializaci jejímu vlivu českou společnost získala ná­ rodní ráz.30 Někteří technici dokonce pře­ mýšleli změně mechanismů ekonomického řízení Československé republice. let zahrnovala 000-30 000 odborníků jež výrazně uplatňovala státní správě, kde poměr netechnikú technikům byl 75. Technici také prosazovali. Stát vyslyšel tuto potřebu přistoupil nejen určitým reformám vy­ sokoškolské výuce, ale založení institucí, především Masarykovy akademie práce Československé národní rady badatelské, které umožňovaly českosloven­ ským technikům navazovat mezinárodní kontakty. Už tehdy technici uvažovali zkvalitnění svého vzdělání rozšířením složky práv­ ní národohospodářské, což elektrotechnické výuce propagoval především Vla­ dimír List. Různorodé náhledy funkčnost a uplatnění techniky ukázaly myšlenkovou pluralitu první Československé re­ publiky, níž technici nejen výrazně působili své odborné činnosti, ale aktivně se zapojili tvorby jejího životního stylu, filozofického, politického, sociálního i kulturního vyhraňování. Často též přemýšleli možnostech limitech svých technických oborů svých schopnostech pomoci státu později reorganizaci demokratic­ ké Československé republiky prospěch dalšího technického rozvoje