Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 136 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
mohli používat vedle svéhojména razítko nebo pečeť malým státním znakem. svých technických dobrozdáních, potvrzeních, posudcích apod. Československá technická služba,21 kterou tvořili au­ torizovaní civilní inženýři, byla původně zaměřena služby stavební poté zfor­ movala službu zemědelsko-technickou, zeměměřičskou, strojnickou, elektrotech­ nickou, agronomickou, lesnickou, chemickou ochranně technickou. Tylo služby podléhaly zemským úřadům byly odpovědny vydávání rozhodnuli například o koncesích, živnostech, technických stavbách apod. let 20. Ty vznikly Českém království již roku 1895, své činnosti před rokem 1920 byly modifikovány roku 191316 jejich činnost rozvíjela celé Československé re­ publice. Byly kategorie civilní inženýři stavební, pro architekturu pozemní stavby, pro stavbu strojů, pro elektrotechniku, pro stavbu lodí lodních strojů, pro kulturní techniku, pro lesnictví, pro technickou chemii pro geometrii.18 Ti museli být absolventy příslušného oboru technické vysoké škole, museli pro­ kázat pětiletou odbornou praxí, podrobit autorizační zkoušce zemském úřadu v místě vysoké školy technické, která řad svých profesorů docentů vytvářela zkušební komisi, složit přísahu, jíž slibovali pilné svědomité vedení svěřených prací. všech svých specializacích. Vedle těchto civilních institucí inženýři pracovali vojenských technických služ­ bách některých speciálních oborech sledovaných státem, jako byly železnice, pošly telegraf, doly hutě apod.20 Vedle již existujících stavovských odborných spolků vědeckých institucí za­ čali čeští technici-inženýři zakládal služby veřejně činné, přímo prospěšné státu, jako byla veřejná služba technická.19 letech 1918-38 platila dále nařízení vyjmutí in­ ženýrské práce živnostenských předpisů, ale neznamenalo to, inženýr ne­ mohl získat živnostenské oprávnění pro řemeslnou, koncesovanou nebo svobodnou činnost. instituce civilních techniků dohlížely podle zákonného opat­ ření číslo 185/1920 Sb. Díky této službě mohli významně uplatnil i mezinárodním prostředí. století podíleli pří­ pravě založení Světové inženýrské federace, která nakonec neustavila kvůli hos­ podářské krizi, ale přípravná jednání pomohla Československým inženýrům navázal důležité zahraniční kontakty. Pro udělení označení civilního technika byly roce 1914 přidány normované au­ torizační zkoušky, které uvedly život úředně autorizované civilní inženýry.Pro civilní techniky bylo vydáno nové císařské nařízení číslo 77/1913, které usta­ novilo devét samostatných kategorií civilních techniku. Pro každou nich byly na vysokých technických školách organizovány speciální studijní odbory nebo odděle­ ní. Veřejně praktikujícím technikem, mimo živnostníků, podnikatelů továr­ níků, mohl stát vysokoškolský učitel,17 který této souvislosti vypracovával vy­ žádaná dobrozdání, expertizy, laboratorní ověření pro větší podniky pro praktiky nebo se"zabýval inovacemi určitými badatelskými úkoly. 135 . tomto uspořádání se poprvé objevila vzájemná závislost instituce civilních techniků vysokých škol technického směru. ČSR reorganizované jednotné inženýrské komory. zemědělští apod. Například průběhu 20. roce 1934 navíc přibyly další kategorie civilních techniků jako konstruktivní, dopravní, vodohos­ podářští. Tato struk­ tura civilních autorizovaných techniků-inženýrů dohledem inženýrských komor zůstala platnosti období první Československé republiky