Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 126 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
jeho absolvování pokračoval Paříži Ecole polytechnique (1928-30) Ecole Supérieure ďElectricité (1933-34),12 kde zabýval silno­ proudou elektrotechnikou. Na podobné problematice vývojově samostatně pracoval pro Société ďApplication Générale ďElectricité Mécanique Paříži, neboť Francie vzhledem rozbití první Československé republiky emigroval setrval tam okupace Francie roce 1940, poté působil společnosti ABAX New Yorku Radiation Laboratory Mas- sachusettského technologického institutu (MIT). Proto jméno Stránského úzce spoje­ no rozvojem české radiotechniky. Institutu Montefiore byl spolu svým přítelem, pozdějším elektrotechnickým podnikatelem v Praze-Hostivaři Otou Podhajským. Josef Stránský9 absolutoriu ČVUT studoval dva roky (1923-25) prestižní pařížské elektrotechnické škole Ecole Supérieure ďElectricité (ESE SUPELEC), kde získal titul radiotechnického inženýra (ingénieur radiotélégraphiste). Václav Petržilka (1905-1976)14 roce 1930 během roční stáže Německu studoval elektromagne­ tické kmity některé otázky akustické. letech 1922/1923 pobýval Fyzikálním ústavu štrasburské uni­ verzity, kde důkladně seznámil problémy feromagnetismu. let. Poté věnoval exaktním oborům ma­ tematice fyzice, které rozvíjel jako asistent profesora Kittlera darmstadtské technice letech 1895-96, kde začal hlouběji zajímat elektrotechniku. roce 1925 podnikl roční studijní cestu, během níž navštívil fyzikální ústavy Francii, Německu Bri­ tánii osvojil technickou problematiku televizního vysílání.6 pozdější Listúv spolupracovník české brněnské technice, stu­ doval Římě, kde získal doktorát filozofie. roce 1923 byl pozván Lundskou univerzitu Švédská, kde zabý­ val rentgenovou spektroskopií. let teoretickou a experimentální fyziku Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Praze stal se ještě průběhu studií asistentem prvním Ústavu matematiky ČVUT, kde zajímal o teorii diferenciálních rovnic vývoj zaměřovačů pro řízení protiletecké obrany. Ladislav Zachoval (1906-1982)13 vykonal letech 1937-38 vědeckou stáž objevitele ohybu světla ultrazvukových vlnách, pro­ fesora Lucase Městské škole pro průmyslovou fyziku chemii Paříži, kte­ rou vedl Langevin jež byla době součástí Sorbonny. Josef Sumec. 125 .šinou vyučovalo. August Žáček7 studoval letech 1911-12 góttingcnskou univer­ zitu navštěvoval tam laboratoře Ústavu pro aplikovanou nauku elektřině, kde se věnoval problematice generování elektromagnetických vln pomocí obloukového výboje.10 Paříži se tak specializoval nový obor, radiotechniku, který nás ještě samostatně ne­ existoval, ale který světě rozvíjel. Antonín Svoboda (1907—1980)15 vystudoval druhé polovině 30. Během první Československé repub­ liky obdobné studijní stáže vykonala početná skupina odborníků, která později vý­ znamně uplatnila československém elektrotechnickém školství průmyslu. Jaroslav Šafránek8 získal mezinárodní kontakty na počátku 20. František Brabec (1905—1992)11 studoval pomoci stipendia ministerstva škol­ ství již kvinty střední škole Francii Dijonu Carnotově lyceu (1922-26). letech 1936-37 působil stáži Ruthe- forda Cambridgi, kde studoval atomistiku. Sumec využil svých zkušeností jako první profesor elektrotechniky roku 1908 české brněnské technice. Zároveň chtěl dobře naučit francouzský anglicky