nich
ještě bude pojednáno. Československá národní rada badatelská samozřejmě na
technických vysokých školách.2 Zahraniční kontakty světové válce obecně smě
řovaly prvním místě Německa, které tradičně ovlivňovalojak průmysl, tak vý
zkum českých zemích cesty sem byly spojeny menšími náklady. století, způsobe
ném jisté míry pasivní rezistencí české politické reprezentace vůči Vídni, opět
v posledních desetiletích 19.osobnostmi, které základ, případně další rozpracování svého výzkumu realizovali
ve výzkumných týmech zahraničních elektrotechnických pracovištích. Objevil zájem aktivní styky
s „nenčmeckou“ cizinou, který navazoval vývoj českého národního hnulí nebyl
na přelomu 19.
4.5. Obecně třeba konstatovat, technický výzkum době
první Československé republiky stál stínu humanitních oborů. Projevil zvýšený komuni
kační pohyb mezi Českou německou stranou zmírnění nacionálního česko-ně-
meckého napětí, vyvolaného vznikem samostatných národních vysokých škol,
spolků vědeckých institucí českých zemích. počátku 20.24 byly patrně
preferovány základě tendence vzniklé ještě 19. století. století ničím novým. možné, se
projevil jen nedostatek času řešení problémů spojených výzkumnou prací
v dvacetiletém trvání první Československé republiky. Mezinárodní spolupráce
4. století, směřující rozvoji ná
rodní kultury vzdělanosti, což bylo zřejmé institucionální podoby organizace
naší vědy jejího oborového zaměření zejména vysokých školách, Královské
České společnosti nauk České akademii věd umění.5. let. Záštitu, organizační
či finanční, technické obory získaly spíše nových institucích, jako byla Masary
kova akademie práce. Změnila politicko-ekonomická situa
ce české vědě průmyslu projevovaly tendence jejích mladých zástupců, ale
i státu různých společností (například České akademie pro vědy umění) prolo
mil určitou českou uzavřenost, tím podporovaný provincionalismus. 20. Odborné kontakty cizinou zahraniční
kapitál československém elektrotechnickém
průmyslu
K rozvoji mezinárodní spolupráce obnovení kontaktů zahraničím došlo poji
štěni útlumu průběhu prvních let desetiletí druhé poloviny 19. Přesto nezodpovězenou otázkou zůstává, zda tento
stav byl dán určitým konzervatismem setrvačností rozhodování, kam bude směřo
val Činnost badatelských vysokoškolských institucí, které spolu mezinárodní po
litickou situací nedovolily technikům dokončit realizovat jednání nutnosti reor
ganizace nové orientace technického výzkumu koncem 30.1
Množství účinnost zahraničních kontaktů spolupráce jak oblasti průmyslu,
tak oblasti odborně-vědecké technické komunikace, výměn styků vždy odrá
žely politickou konfiguraci. druhém
místě byla Francie, kam byly směrovány zájmy především badatelské, studijní
a umělecké, dále byly cesty zbývající Evropy, pohledu techniků tomto
pořadí: Rakouska, Švýcarska, Velké Británie, Belgie, Lucemburska, Nizozem
122
