Československá národní rada badatelská aj. Elektrotechnici-řemeslníci většinou získávali výuční list.) podílel
na mezinárodní elektrotechnické spolupráci nejen oblasti výzkumu, ale především
13
. Sloužil pro další vzdě
lávací činnost elektrotechniků významně vedle dalších státních institucí
(Masarykova akademie práce. nich více než 300 závodů zabývalo produkcí elek
trotechnického zboží zbytek obchodoval elektrotechnickými potřebami výrob
ky.
Dohlížel nejen realizaci elektrizace, zejména stavby elektrárenské sítě, roz
vodů instalací, ale zkoušení, cejchování značkování elektrotechnických vý
robků podávání patentů elektrotechnických oborech. Ovlivnila nejen ráz výroby, ale zasáhla běžného života, kde roz
bíjela zažité stereotypy. Elektrotechnické
obory tak vstupovaly období první Československé republiky jako rozvíjející se
průmyslové oblasti, jež byly schopny zajistit výrobky širokého sortimentu elektro
technického zboží. Rozšiřovala zejména výuka nauky elektřině na
vysokých technických školách českých zemích, kde poloviny 80. Elektrotechnické obo
ry tak ovlivňovaly sociální složení dobové společnosti. Elektrotechnická výroba vycházela průmy
slové báze, ale umožnila vznik nových profesí (řemesel), jako například elektro
mechanik, elektroinstalatér apod. Pro potřeby průmyslu byla navržena postupně re
alizována elektrifikace, která roce 1919 získala své legislativní zakotvení. Výchově
elektrotechniků ostatních odborných úrovní sloužily střední školy, nichž vznikaly
elektrotechnické třídy (odbory), například strojních průmyslovek, později samo
statné elektrotechnické střední školy, vysokoškolská výuka.
Elektrotechnika svém etablování samostatnou technickou vědeckou vý
robní disciplínu stala jedním nejdúležitějších také progresivních oborů sledova
ného období. let 19.
4) Problematiky mezinárodní elektrotechnické spolupráce participace odborníků
z českých zemí ní. Například rytmus střídání dne noci byl narušen zaváděním
osvětlení, které umožňovalo jedné straně noční práci druhé rozšíření studij
ních společenských možností. roce 1921 bylo Československu zaregistrováno kolem 600
elektrotechnických firem., která měla jinou strukturu než tradiční řemesla
předchozí doby.
V elektrotechnických výrobnách (firmách) docházelo koncem 19. Vedle těchto firem existovalo 900 koncesovaných elektroinstalatérských
a elektromechanických podniků. Elek
trifikace kromě přenosu elektrické energie větší vzdálenosti, osvětlení pohonu
strojů zprostředkovala moderní komunikaci telegrafem telefonem, zejména roz
voj dopravy městské meziměstské.
Odborníci elektrotechnických oborech sdružovali brzy patřili nejsilněj
ším stavovským organizacím. stole
tí postupně vznikaly samostatné elektrotechnické katedry kde rozvíjela vý
zkumná činnost, započatá elektrotechnickými vynálezci průkopníky.Stavu formování vývoje elektrotechnického školství, spolků výzkumu, te
dy elektrotechnické inteligence.11
Pro jejich činnost pro potřeby ostatního průmyslu zavedl Elektrotechnický svaz
československý promyšlenou standardizaci normalizaci elektrotechnické výroby. století spo
jování menších kapitálových prostředků formou akciového kapitálu (například Kol-
ben, Křižík) větší akciové společnosti zvyšovaly svůj kapitál
