16 Jedním návrhů bylo zřízení Ústředního výzkumného zkušebního ústavu
pro ochranu státu podporu jeho hospodářského rozvoje, vycházející myšlen
ky roku 1923 založit Státní výzkumný svaz pro koordinaci technického výzkumu,
a dokonce roce 1936 zaslaného Národnímu shromáždění. čisté vědy) zvláštními komisemi. Československou normalizační společnost. Při reorganizaci rady roce 1935 vzniklo vedle pů
vodních deseti odborů dalších deset pro společenské vědy. Vzhledem politic
kým událostem změny směrem centralizování československé výzkumné zá
kladny nerealizovaly. letech, již ne
dosáhla.21 Hlavním úkolem rady
byla péče finanční zajištění mezinárodních vědeckých styků, které realizovala za
116
. 30. průmyslová chemie hutnictví,
lil. hornictví geologie, II. zdravotnictví, VIII.
Institucí podobným významem jako akademie, která počátku svého vzniku
směřovala řízení organizaci mezinárodní spolupráce poli přírodovědeckého
a technického výzkumu, byla Československá národní rada badatelská (ČNRB), za
ložená roku 192418 popudu II. Návrh stal předlohou
pro vypracování několika schémat sktruktury československého výzkumnictví ro
ce 1938 počátku roku 1939.
Prostřednictvím akademie bylo 20.niku době okupace, kdy byl její název úředně změněn Česká akademie tech
nická (ČAT, 1940-45). elektrotechniky radiotechniky, stavebnictví geodézie,
VI. letech podáno mnoho návrhů na
centralizaci technického výzkumu podnikání době první Československé repub
liky. Desátý odbor byl technický úzce spolupracoval elektro
techniky jejich korporacemi. květnu 1945 Masarykova akademie práce obnovila svo
ji činnost, zejména poli zahraničních styků, snažila podporu racionálního
využití technického pokroku, avšak své prestiže, vybudované 20. Českou akademii pro vědy umění, Zemědělskou akademii. třídy (matcmaticko-přírodovědecké) České akade
mie věd umění.19 Rada patřila rámce Mezinárodní rady vědeckých unií (Inter
national Council Scientific Unions ICSU, 1919 1931).20
Základní jednotkou činnosti rady byly vědecké odbory, jichž roku 1928 vy
tvořilo celkem deset.
Schéma činnosti Výzkumné rady předpokládalo podřídit tři složky:
1) vědecké ústavy (státní členstvím povinným soukromé členstvím dobrovol
ným);
2) vědecké korporace (Masarykovu akademii práce, Československou národní radu
badatelskou.17 Podle těchto návrhů měl výzkum Českoslo
vensku řídit buď Ústřední státní zkušební výzkumný ústav, nebo Výzkumná rada. Čes
koslovenský zkušební svaz. zemědělství, VII. Inženýr
skou komoru) a
3) odborné skupiny (I. strojnictví, IV. srovnání Českou
akademií věd umění Královskou českou společností nauk, jejichž kompeten
cí nezasahovala, měla rada současně povahu státní instituce autonomního orgánu
vědců techniků. Roku 1952 byla zrušena někteří její pracovníci přešli vznikající Čes
koslovenské akademie věd.
Úsilí státním centrálním řešení organizace výzkumu přiblížení jeho
složky vojenské civilní vyplynula ohrožení republiky myšlenky kontrolovat
řízení technického výzkumu, tak zvýšit úroveň ekonomiky
