Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 102 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hasnerův zákon povin­ né školní docházce let, zajišťující zrovnoprávnění češtiny němčinou ve školství. Reformy umožnily vybudování sítě základního středního školství. století, úpravy připravené Rakušanem Franzem Exncrem (1802-1853) a Němcem Hansem Bonitzem (1814-1888), zaměřené reorganizaci měšťanek a středních škol. století nejgramotnějším v Rakousku-Uhersku. červenci 1948 vznikla technická sekce Budovatelské komi­ se Ústředního akčního výboru Národní fronty, níž ESČ spolu SIA další­ mi technickými spolky musel začlenit. tomuto měsíčníku českých zemích později přidalo dalších sedm elektrotechnických časopisů jeden Slovensku. tyto úpravy navázal 60.3. Klubech techniků zlepšova- telů při Revolučním odborovém hnutí roku 1956 také nově založené Česko­ slovenské vědecko-technické společnosti, níž utvořila skupina pro elektrotechniku energetiku. roce 1946 začal vycházet samostatný mě­ síčník Elektrotechnik (místo přílohy Elektrotechnického obzoru Praxe) roce 1952 také vydávání Elektrotechnického obzoru změnilo měsíční, když do péče převzalo SNTL. Gymnázia připravovala posluchače pro univerzitní studium. Po ukončení základní (obecné) školy mohly děti postoupit měšťanské školy pro­ hloubení obecné látky nebo čtyř typů středních škol, klasického gymnázia, reál­ ného gymnázia (později reformního reálného gymnázia), reálky (později prů­ myslovky) nebo obchodní akademii. Elektrotechnické školství 4. činnosti ESČ tak přetrvalo pouze vydávání časopisu Elektrotechnic­ ký obzor. Absolventi reálek mohli studovat technice nebo odcházeli přímo praxe.20 Později dokonce došlo zrušení ESC21 stejně jako České matice technické, Masarykovy akademie práce, Radiojournalu, Radioklubu československého ostatních elektrotechnických zájmových organiza­ cí spolků. Úsilí jazykovou rovnost vyústilo českých zemích schválení Hasnerova záko­ na roce 1869 rozdělení pražské polytechniky1 dvě samostatné školy podle vy­ učovacích jazyků, tj. letech tzv. V českých zemích činnosti školství nižšího vyššího stejně jako práci od­ borných spolků odrazily dlouholeté neúspěšné boje české politické reprezentace za státoprávní vyrovnání monarchii zrovnoprávnění obou zemských jazyků.3. Obchodní akademie školily budoucí podnikatele nebo vyšší úřed­ níky pro státní správu. let 19. Zásluhu tom měly rakouské školské reformy 50. Organizace technického školství Obyvatelé českých zemí patřili druhé polovině 19.činnost však neměla dlouhého trvání. František Josef Gerstner (1756-1832), čtvrtý ředitel Willenbergovi, Schorovi a Hergetovi pražského technického stavovského učiliště, podal roku 1798 návrh na reformu technického vzdělání habsburské monarchii podle vzoru pařížské Ecole polytechnique, založené roku 1794, jejíž koncepci propojeného teoretického prak­ 101 . 4. Sdružování elektrotechniků by­ lo dlouhou dobu únoru 1948 možné pouze tzv.1. polytechniku českou německou