Elektrotechnika středem zájmu

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Walter Conrad

Strana 166 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Čím delší základna rádiového interferometru (tj. Před několika lety zdálo, radioastronomové budou ještě dlouho svým pozorováním vesmíru odkázáni pouze frekvenční pásmo „rádiového okna“ pozemské atmosféře. První radioteleskop sestavený hranicí zemské atmosféry, KRT 10, začal svou práci. Vy­ hodnocení porovnání výsledků při různých kombinacích poloh pak provádí počítač. kolejích. Postupně provádějí různé kombinace poloh pohyblivých antén oproti pevným, pokaždé tím vytváří jiný interferometr. Mohou se například spojit jeden systém dva již postavené značně sebe vzdálené radioteleskopy. Při vzdálenostech několika set kilometrů stačí spojení přijímacím zařízením kabely nebo směrový rádiový spoj. Tímto způsobem dosáhlo rozlišovací schopnosti jedna tisícina úhlové vteřiny, což převyšuje rozlišovací schopnost těch největších optických dalekohledů. Rádiové interferometry tvaru kříže mnoha jednotlivými anténami jsou velmi nákladné technicky velmi náročné (uveďme alespoň, nehledě velmi komplikovanému elektronickému zařízení, problém přesného seřízení jednotlivých antén), ale nahrazují radiotele­ skopy velmi velkou plochou antény. To vedlo použití interferometrů velmi dlouhou základnou. aperturní syntézy.východu západu bývá doplněna další řadou směru jihu k severu, takže celkové uspořádání tvar kříže nebo písmena T. Všechna pozorování zaznamenávají. vzdálenost mezi krajními anténami systému), tím lepší jeho rozlišovací schopnost. Anténní signály tedy místě příjmu zaznamenávají na magnetický pásek spolu přesným údajem času teprve dodatečně se oba záznamy porovnávají pomocí počítače. Místo velkého počtu antén seřazených jedné přímce zde jen několik málo antén, v krajním případě pouze dvě.). Jsou však již rádiové interferometry, jejichž radioteleskopy jsou od sebe vzdáleny tisíce kilometrů jsou třeba různých světadílech (např. Význam tohoto kroku 164 . Takovou velkou plochu však lze napodobit jinak, pomocí tzv. interferometry základnou USA—SSSR, USA—Austrálie, USA —Švédsko apod. Některé antény jsou instalovány pevně, jiné se mohou přemísťovat, např. Avšak již 1979 ukázala posádka kosmické lodi Saljut badatelé brzy stanou před tímto oknem místo ním. V některých takových systémech sdruženo 2000 jednotlivých antén. Při takových vzdálenostech není již možné dosáh­ nout přesně časově koordinovaného přenosu signálů antén společ­ nému přijímači