Elektrotechnika středem zájmu

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Walter Conrad

Strana 15 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Leningradský závod, němž byl 1937 vyroben první generátor 100 MW, vyvinul také dnes největší generátor dvanáctkrát větším výkonem. však nic nemění tom, využívání fosilních paliv trvale odčerpává zásoby, které nijak neobnovují. když odhady jednotlivých odborníků značně různí spotřeba paliva stále vzrůstá, vyčerpání zásob uhlí, jímž straší již více než sto let, stále ještě daleké budouc­ nosti. konstrukčních kancelářích dnes rodí soustrojí výko­ nem 1600 MW. Proč hledat nové cesty ? Gigantické hydroelektrárny velké tepelné elektrárny jsou již v provozu mnoha místech světa další projektují přece se všude technici zabývají hledáním „otvíráním“ nových zdrojů ener­ gie. Také ostatních zemích tepelné elektrárny budují vždy oblastech s hojnými dobře přístupnými zásobami paliva. Světové zásoby fosilních paliv, zejména uhlí, jsou značné stále se nacházejí otvírají nová ložiska. Již elektrárna Zschornewitz Bitterfeldu, která byla dvacátých letech největší tepelnou elektrárnou světa, spálila den den sedm nákladních vlaků hnědého uhlí. pro zís­ kání energie pro zavlažování. Ani dosavadní tepelné elektrárny nemohou být trvalým řešením. Důvod tomu znám již několik desítek let ověřen mnoha rozbory; vodní tepelné elektrárny nemohou trvale krýt stále rostoucí spotřebu energie. Doprava takového množství uhlí větší vzdálenosti byla neúnosná, proto nás velké tepelné elektrárny budují tam, kde jsou ložiska hnědého uhlí, které naším nejdůležitějším zdrojem energie. Asi pětina výkonu elektráren (asi 300 GW) dnes kryta vodními elektrárnami. Zejména průmyslových zemích jsou již větší zdroje vodní energie zcela využity nebo budou využity v blízké budoucnosti. Dnešní velké elektrárny mají spotřebu mnohonásobně větší. Při velké náročnosti takových staveb na čas finanční prostředky budou ale tam hledána hlavně taková řešení, která umožní nejrýchleji krýt naléhavou potřebu energie. Horší ještě je, větší 13 . Jejich výkon bude dále vzrůstat, ale jejich podíl celko­ vém výkonu zvolna zmenšuje. průmyslově málo vyvinutých zemích ještě vzniknou velká vodní díla, často komplexním určením, např