Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje.
Ze vztahu 3. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1. řádku sloupce.61 3.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1.
.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3. poměrem výstupního napětí napětí vstupu. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu.62 jako poměr tj. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran. obvykle charakterizováno tzv. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= .64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky. „mrtvou“) svorku společnou. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou. činitelem
přenosu napětí, tj.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel
