42 )
Jak již víme předchozího výkladu, tento indukovaný proud bude následně budit své vlastní
magnetické pole, viz např. roce 1831 významný anglický vědec Faraday
experimentálně zjistil, při časové změně magnetického toku procházejícího plochou
smyčky, dochází indukci elektrického proudu smyčkou
dt
d
R
i
Φ
−=
1
. 1.
Touto skutečností dán směr indukovaného proudu, tedy také záporné znaménko vztahu
( 1. Smyčka nejdříve uzavřená uvažujeme její elektrický odpor R,
viz Obr.Elektrotechnika 1
Nyní všimněme situace, kdy umístíme smyčku magnetického pole, jak ukázáno
na následujících obrázcích. 1.43 )
kde veličina Riemn tzv. 1.17: vysvětlení indukčního zákona přerušená smyčka
-dΦ
+
i
Φ(t)
+dΦ
+
i
Φ(t)
ui
+dΦ
+
Φ(t)
ui
-dΦ
+
Φ(t)
.16.
Dále uvažujme případ, kdy smyčka přerušena, jak znázorněno Obr.42 Jeho vynásobením odporem smyčky dále dostáváme rovnici
dt
d
emn
Φ
−= 1.
a) b)
Obr.
a) b)
Obr. 1.15. 1.43 jedním možných vyjádření Faradayova indukčního zákona. Podle Lenzova pravidla bude vždy takového směru,
aby působilo proti příčině svého vzniku (proti změně magnetického toku, která jej vyvolala). elektromotorické napětí [V], značené také jako oběhové napětí
ou Rovnice 1.16: vysvětlení indukčního zákona uzavřená smyčka
Smyčka vyznačen kladný směr oběhu (šipkou +), který směrem magnetického toku
svázán dle Ampérova pravidla pravé ruky. 1. Obr.17
