Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 219 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jeho velikost bývá kompenzátorů zpravidla 0,1 nebo mA. Aby byla zajištěna konstantní hod­ nota pomocného proudu během celého měření, musí být odpor obvodu pomocného proudu při vyrovnávání výchylky galvanometru stále stejný.Obr. 17.2 Zjednodušené schéma zapojení obvodu kompenzátoru. Protože běžný přístroj obvykle třídou přesnosti 0,S není nastavení pomocného proudu přesné. Nyní máme hodnotu pomocného proudu přesně nastavenou. I) Nejprve sepneme spínač S1; čímž uzavře obvod pomocného proudu lP. 218 BĚfli . 3) Přepínač přepneme polohy pomocí jezdce proměnného rezistoru R vyrovnáme galvanometr nulové polohy. Zdrojem pomocného proudu bývá obvykle baterie. 17. 2) Sepneme spínač S2a přepínač přepneme polohy rezistoru (ob­ vykle pětistupňová dekáda) nastavíme hodnotu odpovídající napětí normálového zdroje. Toho dosáhneme použitím tzv. zdvojených dekád. Nastavování se provádí pomocí pomocných rezistorů R2, nichž jeden slouží pro hrubou druhý projemnou regulaci. kontrole nastavení velikosti pomocné­ ho proudu slouží miliampérmetr. Použijeme-li Westonův článek, nastavíme hodno­ tu 1,0186S Poté vyrovnáme pomocí rezistorů R1a R2výchylku galvanometru na nulu.3. Pro velikost neznámého napětí platí vztah U Rxlp, kde Rx- hodnota odporu nastavená dekádě R. Je jasné, díky nastavení hodnoty pomocného proudu dekadický násobek 1 můžeme hodnoty odporové dekády používané vyrovnání galvanometru přímo ode­ čítat napětí vyrovnání galvanometru nulu neodebíráme měřeného zdroje žádný proud, není měřicím obvodem tedy nijak zatížen. Principiální uspořádání rezistorů obr