Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
14. však číselnících měřicích
přístrojů rozdíl odporů cívek napěťových uvedeny nebývají, proto třeba zjistit
jejich velikost měřením.Obr.
Pro ztrátové výkony platí
hQWP VWPDZ SWPDZDZ SWPDZ,
APa UAIZ RaIzIz RaIz ■
Pro celkový korekční výkon tedy platí
hQkor SWPDZ CSADZ {SWPCSA)DZ ■
Relativní chyba metody zjistila podobně jako prvního typu zapojení.
Pro napětí měřené voltmetrem platí podle II: Kirchhoffova zákona
U Uwp UA. Její veli
kost dána stejným vztahem, tedy
h AP
ôm 100 100 .
Ztrátové výkony ampérmetru proudové cívky wattmetru lze snadno vypočítat, zná-
me-li velikosti vnitřních odporů obou měřicích cívek.9.11 _
Skutečné zapojení
měřicích cívek V
podle obr.
m pz
1 7
.
Pro příkon zátěže tedy můžeme psát
P —AP —AP —APPZ Pkof ■
Pro korekci výkonu při měření tomto zapojení platí
hPkor hQWPC ,
kde APWP- příkon proudové cívky wattmetru,
APa příkon (ztráty) ampérmetru.
Stejné napětí jako měří voltmetr ovšem napěťové cívce wattmetru, proto watt-
metr neměří skutečný příkon zátěže, ale jeho výchylka větší ztrátové výkony
ampérmetru proudové cívky wattmetru. 14
