Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 147 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro vyvážený můstek platí f V joC ■ Schéma zapojení Scheringova můstku. Můstek možné použít pro široký rozsah měření, dolní hranice tím nižší, čím vyšší kmitočet pro napájení můstku použijeme. Je-li můstek pečlivě proveden, lze dosáhnout chyby výsledku 0,1 %. Pro sériové náhradní schéma můžeme také psát, že tgSx WCN &CnRn .ja>Cx ja>CN R" Protože vyvážení můstku platí ^x, plstí Sx= takže tgSx tgSi ®CnRn .3 Scheringův můstek Zapojení Scheringova můstku obr. Horní hranice dána použitou kapacitní dekádou, obvykle bývá stovkách ^F. 9. Wienův můstek kmitočtové nezávislý, kmitočet napájecího napětí potřebujeme znát pouze pro výpočet ztrátového činitele tg£. Při kmitočtu napájecího napětí desítkách kHz lze měřit kapacity řádově stovek pF.4. 9.11. BĚfli 7