Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Budeme-li chtít dosáhnout chyby metody 0,1 bude
muset platit 10QRx.
Příklad IS
Jak velký odpor možno měřit Ohmovou metodou zapojení pro malé odpory, chce-
me-li dosáhnout chyby metody 0,1 bez výpočtu korekce napětí měříme pomocí
magnetoelektrického voltmetru rozsahem 1,2 Vnitřní odpor voltmetru S000 Q/V
S, 100 100 ,
100 . Relativní chyba
měření napětí nulová, pro relativní chybu měření proudu bude platit
Celková relativní chyba metody dána součtem relativních chyb měření napětí
a proudu, protože odpor vypočítá jako podíl napětí proudu.
s Rv
R '
Rv Rxfi 1,2 S000 6000 Q,
= Q
1000 =
113
.Absolutní chyby měřených veličin tedy budou
A, —/x= /v,
AU= —Ux 0. Pro celkovou relativní
chybu měření odporu tomto zapojení tedy platí
Z právě odvozeného vztahu pro velikost chyby metody měření odporu můžeme vidět,
že čím bude mít měřený odpor Rxmenší hodnotu, tím bude chyba při jeho měření menší
a měření bude tedy přesnější. Metoda tedy vhodná pro měření malých odporů.
Ux
Dosadíme-li Ix, dostaneme
S 100 100 . Je-li Rv
značně větší než Rx, lze £Rzanedbat velikost odporu přímo počítat naměřených
hodnot napětí proudu.
Relativní chyba dána podílem absolutní chyby skutečné hodnoty
