Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Tyto bočníky (obvykle umožňují měření proudu třech rozsazích) připojují na
svorky milivoltmetru. bočník obr.7. Rozsahy bočníků
volí výrobci tak, aby konstanta přístroje vycházela jako dekadický násobek S.
—. svorky
100
. 6.6 120dílkovou stupnici milivoltmetru by
tedy byla:
x 0,01 A/dílek .6 určen pouze pro připojení milivoltmetr rozsahem mV
a vnitřním odporem Q.7
Mechanického
provedení bočníku
pro velké proudy. 6. 6. 6. 6.6
Schematický nákres
mechanického
provedení bočníku.
Obr.
Tento přístroj může samostatně pracovat jako miliampérmetr rozsahem mA
a příslušnými bočníky pak může měřit libovolný proud.
Konstanta potom počítá jako podíl příslušného proudového rozsahu počtu dílků
stupnice, pro rozsah 1,2 bočníku obr.
napěťové
Obr. každém bočníku uvedeno, pro jaký milivoltmetr určen,
např. 120
Velké bočníky určené pro měření proudů nad 100 musí mít velmi malý odpor proto
se zhotovují několika paralelních silných manganinových tyčí upevněných mezi dva
měděné úhelníky viz obr. Všechny bočníky jsou konstruo
vány tak, aby nich byl při jmenovitém proudu úbytek napětí mV
